Mimořádně hodnotná pozdně renesanční roubená architektura – typologicky podobná s kostelem v Maršíkově.

V areálu hřbitova samostatně stojící orientovaný jednolodní roubený kostel postavený na nízké podezdívce, obdélného půdorysu s výrazně užším a nižším trojboce ukončeným presbytářem. Sedlová a v závěru trojboce zvalbená střechou je krytá šindelem, v líci západního průčelí vyrůstá kvadratická věž se stanovou střechou a korouhví, renesanční krov plné hambálkové soustavy se středními sloupky a námětky. Roubení kostela končí asi dva metry od západního průčelí (pod východní stranou věže), kde začíná nový samostatný prostor obitý pouze deskami. Loď osvětlena pouze z jižní strany třemi a presbytář čtyřmi okny s obloukovým zakončením. K severní straně presbytáře přiléhá sakristie s pultovou střechou. Z jižní strany lodi je přistavena předsíň sedlovou střechou.

Hlavní oltář z roku 1717 pochází z poutní kaple Nejsvětější Trojice u Maršíkova, původní oltář (vysvěcený roku 1646) byl odstraněn v roce 1789. Z tohoto oltáře se zachoval pouze obraz sv. Martina. Na oltáři s krásnými řezbami je kartuše se znaky Žerotínů a svobodných pánů z Lingenau, z něhož pocházela Ludvika, manželka Jana Jáchyma ze Žerotína (zemřel 1716). Ostatní původní vnitřní vybavení se nedochovalo. Dnešní varhany pocházejí z roku 1757 (nahradily starší pozitiv z roku 1673), sošky dvou andělů na oltář byly zakoupeny v roce 1845, obrazy křížové cesty namaloval roku 1863 šumperský malíř Karel Brachtel. Zajímavý je osud kostelního zvonu - občané Žárové a Horního Bohdíkova si jej koupili v roce 1922, za druhé světové války byl zabaven a dnes se nachází ve věži farního kostela v Šumperku.