Katakomby - mumie v klatovských katakombách - Rarita evropského charakteru. V prostoru pod jezuitským kostelem byly zde ukládány rakve s těly řádových bratří v černých klerikách a šlechtických příznivců v nádherném oblečení. Katakomby v Klatovech vznikly při výstavbě kostela Neposkvrněného početí P.Marie, kterou prováděli jezuité v letech 1656-1675. Stavbu vedl jezuitský stavitel Jan Dominik Orsi. První pohřby se datují rokem 1676, poslední pohřbený zde byl v roce 1783. Celkem zde bylo pohřbeno přes 200 osob. Šlo vesměs o jezuitské hodnostáře,rektory, učitele a šlechtice. První uložené tělo v katakombách v roce 1676 patřilo členu řádu Janu Jahodovi. Později přibyl např. rektor Jan Parubka, matematik Benjamin Schleier, šlechtična Anežka Příchovická, páni z Klenové, Janovic aj. Posledním pohřbeným v roce 1783 byl Antonín Weisch. První pohřeb zde je uváděn r. 1674 poslední pak r. 1784, kdy císař Josef II. zakázal pohřbívání v kostelech. Způsob munifikace zemřelých, který jezuité v Klatovech zavedli, je ve světě ojedinělý. Mrtvá těla ukládali na chmelovou podložku, která působila antisepticky a nechali je ovívat proudícím vzduchem. Důmyslný systém větracích kanálů je veden dutými sloupy v lodi jezuitského kostela až nad klenbu a soustavně přivádí do krypty suchý vzduch. Těla dnes váží 8-10 kg. Přirozený větrací systém byl při přestavbě kostela v roce 1937, narušen. Většina mumií rychle podléhala zkáze a musela být na zdejším hřbitově pohřbena. Dnes je zde tedy k vidění kolem čtyřiceti mumifikovaných těl v rakvích se skleněnými víky.

Vstup do katakomb (Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce)