Jednou z historicky nejvýznamnějších staveb Příbrami je Zámeček - Ernestinum, původně dřevěná tvrz církevních majitelů panství, tyčící se několik desítek metrů od náměstí T. G. Masaryka. Přestavba dřevěné tvrze v kamenný hrádek, jádro dnešního Zámečku - Ernestina, je věrohodně prokázána až od poloviny 14. století. Souvisí s činorodými aktivitami snad nejslavnějšího majitele panství arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Arnoštův nástupce arcibiskup Jan z Jenštejna nechal tvrz koncem 14 století obehnat zdí a hlubokým příkopem.

Tato významná dominanta Příbrami se podle zakladatele nazývala Ernestinum, později Marienburg, dlouhá léta byl zažitý název Zámeček a před několika lety se město vrátilo k původnímu pojmenováni. V současné době je oficiální název Zámeček - Ernestinum.

Stavba citelně utrpěla za husitských válek, dále v 16. století při nepokojích měšťanů namířených proti vrchnostenské správě, v době třicetileté války a také mnoha nevhodnými stavebními úravami. Do dnešního dne se proto dochoval pouze na východní straně gotický arkýř kaple s žebrovou klenbou a ještě několik dalších prvků.

Zcela mimořádný význam v moderních dějinách Zámečku - Ernestina sehrál rok 1849, kdy se po rozsáhlé přestavbě stala tato budova prvním sídlem montánního učiliště, později báňské akademie a Vysoké školy báňské, která tady existovala až do školního roku 1945 - 46.

V současné době se zde nachází Galerie Františka Drtikola. Dále zde najdete Muzeum třetího odboje, které provozuje Konfederace politických vězňů ČR.

V r. 2002 město osadilo před Zámečkem - Ernestinem pískovcovou sochu arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Jejím autorem je ak. sochař Ivar Kodym.