Nebylo dosud vědecky zjištěno, co vlastně název obce Krchleby původně v češtině znamená. Německé pojmenovaní Chirles, Kirchlebs, Chirlebe, nebo dokonce Czrisleb je rovněž nevysvětleno. Názor, že by se jednalo o odvozeninu z německého slova Kirche - kostel je jen pouhou spekulací.

Vesnice se nachází na ploše skoro 300 hektarů, v kopcovitém a lesnatém terénu ve výšce až 500 metrů nad mořem. Ve znaku, či lépe řečeno na obecní pečeti, mají krchlebští radlici s liliemi, což vyjadřuje i zemědělský ráz obce. Součástí nynějších Krchleb jsou i osady Horní a Dolní Bušínov. První písemná zmínka o Bušínově a Krchlebech je z roku 1273 a hovoří o těchto lokalitách jako o obcích podřízených mohelnickému rychtáři. Od roku 1408 patřily vladykům ze Zvole a po roce 1564 byly připojeny k mírovskému panství. Za uherských válek byla ves úplně zničena a po třicetileté válce byla vedena jako zpoloviny pustá.

Novodobá historie Krchleb se počíná rokem 1848, kdy obec připadá pod okres Zábřeh a soudní okres Mohelnice. Už od roku 1828 zde mají vlastní školu a k hospodářskému pozvednutí regionu byly zaměřeny i pokusy o dolování železné rudy a grafitu. Těžil se zde i vápenec a pálilo se podomácku vápno, které místní obyvatelé rozváželi koňskými potahy po okolních vesnicích. Zastavili s vozem na návsi a hlasitým pokřikem "ohó" oznamovali svoji nabídku. Od těch dob se ve zdejším kraji říkává o hlučném osobě, že "huláká jak vápenik".

Větrný mlýn na kopci za vsí stával až do počátku 20. století. Na jeho přelomu bylo v Krchlebech napočítáno téměř 500 obyvatel německé národnosti. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 volili zdejší Němci agrárníky a později, jak už to bylo v tomto kraji obvyklé, henlajnovce. Po druhé světové válce, v roce 1946, byl proveden odsun prakticky všeho obyvatelstva do Německa a nastal problém, jak tento nehostinný kraj dosídlit.

V roce 1950 bylo v Krchlebech napočítáno celkem 163 nových obyvatel. JZD zde neuspělo a tak tu byl založen pouze státní statek. Ten byl posléze přičleněn ke státnímu statku Postřelmov, který v obci buduje kravín a opravářské dílny. Z původních 89 domů jich je obyvatelných nyní jen 32. V katastru obce je rekreační středisko ČSD a proslavené je i letovisko Bušínov, které však administrativně náleží k Zábřehu.

V obci se zachovala kaplička a pomník padlým z 1. světové války.

V roce 1975 byla obec přičleněna k Maletínu ale v devadesátých letech se Krchleby jako obec opět osamostatňují.