Zříceniny hradu na dominantním vrchu nad stejnojmennou obcí JV od Tábora. Založen po r. 1262, krátce poté bylo jádro rozděleno na dvě části a jako takový byl hrad r. 1322 postoupen Rožmberkům. Okolo r. 1430 přestavěn, v r. 1614 se poprvé uvádí jako pustý. – Hradu vévodí dva čtverhranné bergfrity, obě jádra jsou v podstatě variantami hradu bergfritového typu, přičemž čtverhranný půdorys je v Čechách poměrně neobvyklý. Druhá stavební fáze Choustníku 13. století je naším jediným známým příkladem tzv. ganerbenburgu z této doby. (Ganerbenburg – hrad obsahující více jader, která byla sídly samostatných majitelů; běžný typ v Německu, až 10 jader, každé s palácem a věží; u nás se vyskytoval vzácně.) – Na Choustníku se rovněž setkáváme s nejstarší známou předsunutou baštou v Čechách, i když jen do nevelké vzdálenosti od opevnění. Podle pověsti se vždy na Velký pátek na hradě otevírá obrovská, rudě světélkující prohlubeň se schodištěm, cesta k pokladu nesmírné ceny i brána do pekel. – Čertovská škraboška prý pomohla Jetřichovi z Choustníka k rytířským ostruhám. R. 1158 se zúčastnil dobývání Milána; Milánští měli z Čechů hrůzu a dokonce je pokládali za lidojedy. Za temné noci si Češi nasadili strašlivé masky a po přistavených žebřících vyšplhali na hradby; vyděšení obránci se domnívali, že se Češi proměnili v ďábly, a rozprchli se. Za tuto válečnou lest obdržel Jetřich do znaku zlatý žebřík v modrém poli.