Město Frýdlant nad Ostravicí - Město Frýdlant se rozkládá v široké kotlině řeky Ostravice, pod masivem Ondřejníka a Lysé hory, v průměrné nadmořské výšce 360 metrů. Díky své geografické poloze je město nazýváno branou Beskyd. Dnes zde žije téměř 10 tisíc obyvatel. V minulosti byl Frýdlant průmyslovým centrem oblasti proslulým svou železářskou výrobou. Motiv pracujícího kováře dokonce pronikl do městského znaku.

Dnes se však Frýdlant nad Ostravicí orientuje i na cestovní ruch. Právě atraktivní poloha z něj činí ideální výchozí místo pro návštěvníky Beskyd.

Jak vlastně vznikl název města? Ve starých kronikách jej najdete ve tvaru Friedland. Má původ v němčině a vzniklo složením ze dvou slov – Land znamená země a Frieden pokoj, klid. Označuje tedy klidné a pokojné území.

Město poskytuje návštěvníkům různorodé kulturní i sportovní vyžití. Své sídlo zde mají nejen pěvecké sbory, ale také dechové hudby, folklorní soubory, cimbálová muzika a další zájmová sdružení.

K nejvýznamnějším rodákům patří bezesporu grafik a malíř Ferdiš Duša (1888 – 1958), který vstoupil do dějin českého výtvarného umění zejména svými grafickými cykly, které zobrazují Ostravsko 30. let. Návštěvníkům Beskyd nabízí zpestření při jejich putování také Galerie uměleckého smaltu a litiny, která je umístěna v prostorách kulturního domu. Jádro tohoto souboru tvoří díla, které město získává jako výsledky Mezinárodních sympozií Frýdlantský umělecký smalt.

Kdo touží po aktivním odpočinku, najde pro něj ve Frýdlantě nad Ostravicí a okolí nejlepší podmínky. Již před více než sto lety byla ve městě založena tělovýchovná jednota Sokol. V posledních letech vznikla nová moderní sportoviště. Celoročně je vám k dispozici Hala Sport v sousedství fotbalového hřiště s posilovnou, kurty na badminton a pingpongovými stoly. Tenisová hala se 4 dvorci a letním tenisovým areálem se nachází v blízkosti koupaliště s tobogánem. Milovníci volejbalu mohou zavítat na kurty u Sokolovny nebo na hřiště pro plážový volejbal u splavu. Aktivně odpočívat lze v několika nových fitcentrech. Mekkou všech, kteří holdují aktivnímu odpočinku, se stalo Sportovní a relaxační centrum Kotelna, kde najdete hřiště pro beach volejbal, squashová hřiště, tenisové kurty s umělým povrchem, bazén s podvodním osvětlením a 5 vodními atrakcemi, saunu, solárium, vířivku a masážní boxy. Kotelna je bezbariérová, takže jejich služeb rádi využívají i tělesně postižení a důchodci. Také maminky s dětmi si nemohou služby našeho relaxcentra vynachválit. Navíc výstavba centra neustále probíhá. Pro děti je zde také k dispozici několik hřišť, ať už se jedná o hřiště s U-rampou na ul. Harcovské či nedávno nově zrekonstruované hřiště na ul. Bezručova a další hřiště u základních škol. Novou tradicí jsou od roku 2003 Frýdlantské sportovní hry, festival sportu a pohybu, na kterých se každoročně podílejí tělovýchovné organizace i sportovní zařízení města. Frýdlant je jako stvořený pro lehčí i náročnější turistiku, ať pěšky nebo na kole. Vydejte se tedy do okolních hor - na Lysou horu, Ondřejník či Smrk. V zimním období jsou v okolí města vhodné terény pro běžecké i sjezdové lyžování. Ať již do Frýdlantu nad Ostravicí zavítáte po zemi či vzduchem, rádi vás přivítáme v nádherném prostředí nejjihovýchodněji položeného letiště České republiky, pro motorové i bezmotorové létání, ve Frýdlantě nad Ostravicí. Vzdušné opojení člověka znovu a znovu svádí a zůstane věčnou výzvou, poněvadž ukazuje ono vznešené, čisté a mocné krásno, které bychom bez boje se vzdušnými živly nikdy nepoznali.

Pro zachování minimálně stávajícího ekonomického potenciálu nešlo město cestou hektického budování průmyslových zón. Významná část výrobní sféry na území katastru navázala na tradici železárenské a strojírenské výroby a našla útočiště v areálech bývalých společností Ferrum a Norma. Tamní firmy dnes poutají kapacitu asi dvou tisíc pracovních míst. Kromě tradičních výrob se objevily i nové moderní obory, využívající moderní technologie, jako např. výroba vakuových obalů, padákových kluzáků, potravinářských doplňků apod.

Ve městě existují 2 základní devítileté školy – jedna na ul. Komenského (s elokovaným pracovištěm na Nové Vsi) a druhá na Náměstí T.G.Masaryka, 4 mateřské školy (MŠ na ul. Janáčkova, MŠ na ul. Smetanova, MŠ Nová Ves a MŠ Lubno). Střední školy reprezentuje Gymnázium Frýdlant n. O. a Gymnázium Beskydy Mountain Academy s rozšířenou výukou jazyků. Nechybí zde ani škola rozvíjející u dětí jejich talent a nadání – Základní umělecká škola Leoše Janáčka a také Speciální škola.

Ubytování a stravování je pro návštěvníky a turisty zajištěno v restauracích, penziónech, turistické ubytovně a autokempinku. O všech možnostech a službách informuje Beskydské informační centrum na ul. Hlavní.

*

Historie města - Osídlení území v okolí řeky Ostravice je datováno již na konec 13. století. Řeka Ostravice tehdy tvořila hranici mezi knížectvím těšínským a panstvím, jež náleželo olomouckému biskupovi. Samotná osada Frýdlant byla založena ve čtrnáctém století a stala se součástí frýdeckého panství. V r. 1581 byl Frýdlant připojen k panství hukvaldskému. V té době již stojí ve Frýdlantu dřevěný kostelík z r. 1580 zasvěcený sv. Bartoloměji (na kamenný byl přestavěn v letech 1672 – 1690), v obci byla zřízena farnost a škola. Frýdlant býval jen malou osadou. Lidé pracovali na polích nebo v lesích. Žádné velké bohatství zde nebylo. Stálo tu pár dřevěnic, kostel i škola byly také ze dřeva. Nádobí bylo hlavně dřevěné či hliněné, cínové až ke konci 14. století. Styl života zdejších obyvatel se výrazně změnil až vznikem železáren v 17. století. Tomu předcházelo založení hamrů na řece Ostravici v posledních letech třicetileté války. 7.5.1625 byli obyvatelé Frýdlantu osvobozeni od robotní povinnosti ke dvoru frýdeckému, přičemž měli nadále plnit své poddanské povinnosti prací ve vznikajících železárnách. Zároveň získali právo obchodovat. Díky velkému zájmu svých majitelů, olomouckých biskupů a arcibiskupů, se frýdlantské hamry mohly dále rozvíjet. Postupem času se přeměnily ve věhlasné hutě a železárny. Vedle hamernictví zde ve 2. plovině 17. a 18. století prosperovala i papírenská výroba. Papír se vyráběl ručně a byl určen hlavně pro potřeby železáren. Koncem století osmnáctého čekalo Frýdlantské mnoho změn. Bylo například provedeno první očíslování domů a místní rolníci poprvé sklidili úrodu brambor, plodiny z Nového světa, u nás v té době ještě velice vzácné. Rok 1777, rok po americké deklaraci nezávislosti, o níž Frýdlantští pravděpodobně neměli ani ponětí, se stal pro obec Frýdlant významným ze zcela jiného důvodu. Byla totiž povýšena na městys, byly jí povoleny 2 výroční trhy ročně a obyvatelé směli ustavit 6 řemeslnických cechů – kováře, tkalce, krejčí, ševce, mlynáře a truhláře. V dalších několika desetiletích pak docházelo ke sporům mezi řemeslníky a zemědělci. Řemeslníci již odložili místní kroj a šatili se po městsku, zatímco zemědělci byli konzervativní. Po dvacet roků se vedly spory o to, kdo má stát v čele obce. Řemeslníci byli pro to, aby si sami mohli volit purkmistra s radou, avšak zemědělci uznávali dědičného rychtáře dosazeného vrchností, který se vždy jedenkrát týdně musel dostavit na Hukvaldy s hlášením o situaci v městečku a měl také právo prodeje piva, kořalky a vína. Během těchto let byli někteří frýdlantští občané dokonce zavřeni do šatlavy, protože chtěli změnit správu obce příliš radikálně. Tyto spory byly konečně vyřešeny až 7. září 1848, kdy byla zrušena robota a současně i dědičné právo fojtů a rychtářů obcí. K prvním volbám do obecního zastupitelstva mohli přistoupit voliči trojího volebního práva podle výše placené daně, občané s nižším příjmem než 500 kr ročně neměli volební právo vůbec. Frýdlant měl tehdy 2 802 obyvatel, zvoleno bylo 18 zástupců do obecního zastupitelstva a prvním starostou se stal Štěpán Kerlín. Devatenácté století přineslo městečku pod Beskydami zřízení c.k. poštovního úřadu, četnické stanice a prvního peněžního ústavu České záložny, kláštera se školou pro dcery arcibiskupských úředníků a lesníků. V r. 1887 v něm byla zavedena soukromá německá škola a po uzákonění povinné školní docházky dostala škola právo veřejnosti a převzala vyučování všech dívek z Frýdlantu – vyučovací jazyk byl český. Dne 3. ledna roku 1871 také přijíždí do Frýdlantu první vlak po právě dokončené trati Frýdlant – Ostrava, jejíž stavba trvala 2 roky. Frýdlantu se nevyhnuly ani přírodní a lidská neštěstí. Městečko bylo během dvou století několikrát postiženo povodněmi a ničivými požáry. V r. 1887 došlo k založení českého Hasičského sboru, ve stejném roce vzniká i samostatný hasičský sbor s německým velením i v železárnách. Závěrem 19. století (1898) zakládá MUDr. Alois Polívka spolu s dalšími 16 občany zdejší tělovýchovnou jednotu Sokol, v r. 1921 byla pak vystavěna Sokolovna včetně divadelního jeviště. Kulturní život v obci velmi ovlivnila i Katolická beseda, založená zásluhou vlasteneckého učitele Kadlčáka. Díky tomuto muži se také změnil název městečka z Frýdlantu u Místku na současný Frýdlant nad Ostravicí. Ještě na konci 19. století byl založen tzv. Okrašlovací spolek, Krejcarový spolek pro podporu chudé školní mládeže a městské sady s restaurací. Přechod způsobu výroby železa ze dřevouhelných vysokých pecí k vysokým pecím koksovým a současně masivní úbytek zásob dřeva v okolí Frýdlantu vedly k postupnému úpadku hutní výroby. Největším důvodem ke stěhování hutní výroby do ostravských Vítkovic, donedávna nevýznamné filiálky frýdlantských železáren, však bylo otevření železniční tratě Severní Ferdinandova dráha, procházející Ostravou. Hutnictví se transformovalo ve slévárenskou produkci umělecké litiny, kamen, později i smaltovaného nádobí, kovových kuchyňských linek a některých strojírenských výrobků. Na nejstarší výrobu smaltovaného zboží F. Leese navazuje smaltovna r. Postellberga, arcibiskupské železárny jsou od r. 1913 pronajaty nově vzniklé akciové společnosti Ferrum. Rozvoj obce byl zastaven 1. sv. válkou, ve které padlo 65 frýdlantských občanů. Po válce v r. 1920 se začíná s elektrifikací městečka. Vznikají různé spolky a organizace (např. v r. 1920 místní org. Československého červeného kříže, 1921 – klub kopané, obecní knihovna, 1926 – org. Českých včelařů, 1928 – pěv. Sbor Janáček, 1938 – Český svaz rybářů, 1943 – dechový orchestr v závodě Ferrum, 1945 – Skaut – v 50. letech zakázán, 1947 – Aeroklub, 1948 – Český svaz ovocnářů a zahrádkářů, 1950 - kynologický klub, Svazarm). Během 2. sv. války zahynulo 102 frýdlantských občanů, osvobozen byl 5. května 1945 Sovětskou armádou. Dekretem z 12. října 1948 byl Frýdlant nad Ostravicí povýšen na město, od 1.2.1949 až do 30.6.1960 byl začleněn do okresu Frenštát, od r. 1960 opět náleží okresu Frýdek-Místek. V období totality došlo k převodu živností a obchodů do státního či družstevního sektoru. 15. září 1954 je zahájeno budování městského vodovodu, 1959 otevřen Památník Ferdiše Duši, staví se mateřské školy, obřadní síň (1974), kulturní dům (1. část otevřena 1982), školský areál na Masarykově náměstí (1982), Dům zahrádkářů (1989). Po pádu komunismu byla slavnostně znovu postavena před gymnáziem socha T. G. Masaryka, která byla původně odhalena již roku 1947 za účasti prezidentova syna Jana Masaryka. Ve vedení města se vystřídali Mgr. Miloslav Oliva, Mgr. Marie Kusá, 2 volební období byl starostou Ing. Bohumil Dolanský a nyní vede město Ing. Jiří Mořkovský. Současnost města je ve znamení velkých rekonstrukcí a změn. Z průmyslového města se stává vyhledávané turistické středisko. Byl postaven dům s pečovatelskou službou, rekonstruováno Náměstí a hotel Duda byl přestavěn na městský úřad. Rozšíření se dočkala základní škola na ul. Komenského, celkovou rekonstrukcí prošel i kostel sv. Bartoloměje a hasičská zbrojnice. Když se před nedávnem opravovala střecha kostela sv. Bartoloměje, našli dělníci za trámy starou schránku. Skrývala informace o tom, jak vypadalo město před sto lety. Kolik tu bylo domů a kolik lidí… „ … podle sčítání lidu provedeného léta Páně 1891 obývá město Frýdlant 2 709 lidí, a to 2 612 katolíků, 23 nekatolíků a 74 Židů, číst a psát umí 906 mužů a 1115 žen, ani psát ani číst neumí 266 mužů a 248 žen, celkem 514 osob včetně dětí. Ze všech těchto obyvatel užívá 2410 jazyk český, 247 německý a 13 polský. V téže době jsou udávány následující počty domácích zvířat: 56 koňů, 318 býků, krav a volů, 33 koz, 183 vepřů a 62 včelstev...“