Uprostřed návsi na malé vyvýšenině stojí kostel sv. Jakuba Většího, který se připomíná již ve 13 st. (za vlády Přemysla Otakara I. a II.) jako kostel farní. Býval ohrazen zdí, za kterou byl cekem rozlehlý hřbitov. Není pamětníka , který by věděl, kdy se zde přestalo pochovávat. Zeď byla zrušena roku 1860 a na jejím místě zasázeny lípy. Dějiny kostela jsou popsány v díle "Historické památky okr.roudnického". Později byla postavena nová sakristie, kostel byl opraven a omítnut z vnějšku i uvnitř. Žebrová klenba, kterou podpírá jediný sloup uprostřed byl dříve pomalován nevkusnou malbou byl nabílen. Opraven byl i oltář, jako velice hodnotná památka, pražským restaurátorem. Většinu podrobností se můžeme dozvědět z farní kroniky ale není jisté zda se dochovala v církevních archívech.

Je uvedeno také ohrazení kostela(jeho okolí) železným plotem za faráře K.Richtra, který tím chtěl označit majetek farnosti. Za I. světové války byl jeden ze dvou zvonů odevzdán a na místě zničen ve prospěch válečných nákladů.