K poctě sv. Isidora, na venkově oblíbeného patrona rolníků, byla roku 1711 založena na Pražském předměstí kaple. Uvnitř stála v místě oltáře dřevěná polychromovaná světcova socha v životní velikosti, působivá svým prostým výrazem a dnes hodnocená jako nadprůměrně kvalitní.

V důsledku reforem císaře Josefa II. byla kaple roku 1783 zrušena a opětovně vysvěcena jako hřbitovní, když byl okolo ní roku 1830 založen nový městský hřbitov. Pro nedostatek hrobových míst se hřbitov roku 1912 přestěhoval na pole za město.