Podnětem ke vzniku poutního místa na Podsrpu byl nález sochy Panny Marie, jež stávala na strakonickém mostě a kterou při povodni v roce 1718 ji strhla voda a odnesla ji za město. Rolník, který sochu nalezl, ji postavil u svého pole a zbudoval pro ni přístřešek. Brzy sem začali putovat věřící z širokého okolí, kteří u Panny Marie hledali přímluvu. V roce 1749 byla na místě přístřešku postavena kaple, jež však záhy nestačila svou velikostí přílivu poutníků. Musela tedy být roku 1766 rozšířena. Dnešní barokní kostel s trojkřídlým ambitem začal stavět velkopřevor maltézského řádu hrabě Ferdinand Althan v roce 1770. Socha Panny Marie byla na oltář slavnostně umístěna 9. září 1774.

Již během výstavby kostela zde byla roku 1772 zřízena samostatná administratura. Po přifaření Předních a Zadních Ptákovic, Modlešovic, Hajské a Kapsovy Lhoty v roce 1786 pak farnost. Duchovní správu farnosti obstarávali do r. 1929 řádoví kněží. Dnes je spravována ze Strakonic.

 Poutní chrám neorientovaná stavba podélné dispozice s téměř čtvercovou lodí. Kostel má obdélný presbytář s trojbokým zakončením, patrovou sakristii a postranní kaple. Na jeho severní straně je přistaven kůr. Tříosé hlavní průčelí je členěno pilastry, má mírně vystupující střední rizalit a kasulové okno ve střední části. Jednotný barokní interiér včetně deskového oltáře pochází z doby výstavby kostela. Později byla ke kostelu vysazena od Strakonic lipová alej, z níž se do dnešních časů zachovaly již jen dvě mohutné památné lípy při silnici Strakonice – Vodňany.