Dějiny farnosti Rynárec začínají v prvních letech 13. století. Roku 1203 posvětil pražský biskup Daniel II. (Milík) kostel v Rynárci. Kostelík postavený v románském stylu byl dřevěný a zasvěcen sv. Vavřinci. V listině k tomu sepsané byl též vymezen farní okruh; je v ní jmenováno 23 vsí a lokalit vzdálených nejvýše 7 km (tedy něco přes hodinu pěší chůze) od farního kostela. Vedle současných jedenácti vsí farnosti, jsou v ní též uvedeny obce , patřící dnes do jiné farnosti – Lešov, N. Buková, Ostrovec, Benátky, Rohovka, nebo lokality v průběhu staletí zaniklé – Křepelov, Slaviboř, Větrov, Zbimov, Smrkovec, Vysoký, Bedřichov, Posvátný, Rájov, Medvězí.

 Do farnosti dnes patří – Rynárec, Dobrá Voda, Houserovka, Letny, Nemojov, Pavlov, Radňov, Rovná, Vokov, Vratišov a Zajíčkov. V uvedených vsích žilo před sto lety takřka 2000 obyvatel, nyní (r. 2015) bydlí ve vsích farnosti přibližně 1500 osob. (Úbytek počtu farníků je poměrně malý, protože ves Rynárec se v posledním čtvrtstoletí stala příměstskou -satelitní částí města Pelhřimov.) Farnost Rynárec patří k vikariátu Pelhřimov a -od jejího vytvoření v roce 1785- do českobudějovické diecéze. Pouťovým dnem farnosti je neděle kolem 10. 8.

Stavba současného kostela byla dokončena za pražského arcibiskupa Jana Josefa hr. Breunera roku 1708; konečná barokní podoba je z roku 1733. Zdivo je z lámaného kamene; kostel je jednolodní (délka 14,90 m a šířka 8,40 m) s věží v západním průčelí; má valené klenutí. Hlavní oltář s obrazem sv. Vavřince, jakož i další základní vybavení kostela , pochází z 18. století. Začátkem 18. století bylo též nově určeno území farnosti; určeno místo farního hřbitova , zřízena současná fara a založeny matriky.