Barokní poutní kostelík sv.Jakuba Staršího, apoštola, leží nad Kraslicemi směrem na Luby. Původně dřevěná stavba – zmínku o ní máme v 16.stol. – byla přestavěna v dnešní kamennou a ta byla začátkem 17.stol. rozšířena o vyvýšené kněžiště. Z této doby je i kaple, sloužící zprvu jako útočiště pro mnicha z Waldsassenu, který dohlížel na úpravu kostelíka. Stavbu lemovalo 11 lip, které symbolicky představovaly sbor apoštolů, kterých jak známo bylo 12. Že jedna chybí do plného počtu je možné vysvětlit jednak tím, že ten, který zradil Krista Pána, jaksi neměl národ na vlastní lípu a jednak tím, že dvanáctý apoštol sv.Jakub St. měl zde kostelík (nutno dodat, že za Jidáše=Judu Iškariotského byl zvolen Matěj). Dnes již upravená svatyně spolu s kaplí sv.Kříže tvoří nádherný přírodní kout ticha, zamyšlení a možné meditace. Nesmíte se však nechat odradit přístupovou cestou, která z dob totality svědčí o necitlivosti zásahů do krajiny. Najdete zde dva světy. Z pohlednice se na vás dívá svět duchovní díky obětavým rodákům z řad křesťanů (katolíků i evangelíků) seskupených kolem obrovského nadšence pana Wohraba. Tento kostelík s kaplí vstal doslova z mrtvých. Stal se tak otazníkem i odpovědí o smyslu života, práce, oběti vůbec. Svět hmotný může připomínat, jak působí devastace, svět, který ještě čeká na pochopení a přijetí. Lze si jen přát, aby se tomu stalo co nejdříve.