O stavbě rozhledny na výrazném vrcholku Bílé Hory (556 m.n.m), se uvažovalo již ve dvacátých letech devatenáctého století. S plánem vybudovat zde památník padlým z první světové války skloubeným s rozhlednou, přišel dr. Adolf Hrstka. Ten se také nejvíce zasloužil o obnovu věže v nedalekém Štramberku. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků, bylo od stavby upuštěno. Rozhledny se tak Bílá Hora dočkala až na přelomu tisíciletí. Ing. Arch. Milan Šmíd vyprojektoval k potřebám mobilních operátorů Radiomobil a Eurotel unikátní 43. metrů vysokou věž, která svým tvarem kopíruje strukturu DNA. Věž je navržena tak, aby při rychlosti větru 176km/h neměl vrcholek odchylku větší než 27 centimetrů. Z vyhlídkové plošiny umístěné v dvaceti sedmi metrech, a na kterou vede 134 železných a 27 betonových schodů, lze přehlédnout podstatnou část Severomoravského kraje. Hezký je rovněž pohled na výrobní areál Tatry Kopřivnice. Návštěvu rozhledny ny Bílé Hoře můžeme spojit s výstupem na nedalekou Štramberskou Trúbu, či návštěvou Tatrováckého muzea v Kopřivnici, kde jsou ke shlédnutí skutečné unikáty.