Nejmonumentálnějším projevem baroka v Radomyšli je nový poutní kostel sv. Jana Křtitele na návrší východně od městečka, který v letech 1733 - 1736 nahradil starší renesanční stavbu. Architektura kostela se již stala vedle typické siluety vlastní Radomyšle trvalou dominantní součástí obrazu krajiny. Bloková stavba se štítem nad západním průčelím a s užším východním závěrem je pročleněna vysokým pilastrovým řádem spočívajícím na vysokém soklu.

Čelní průčelí zdůrazňuje mělký rizalit s obdélným vchodem uprostřed, nad nímž je v oblouku římsy osazena kamenná kartuše se znakem velkopřevora Gundackera Poppa z Dittrichštejna. Vchodový rizalit, sevřený vysokými pilastry, korunuje nad hlavní římsou trojúhelný tympanon, který je podložen štítem se segmentovým nástavcem a volutově prohnutými bočními křídly. Boky kostela v příčné ose hlavní lodi oživují vysoké vikýře, nad střechou závěru s vykrojenými rohy spočívá osmiboká sanktusová věžička. Drobná sakristie při východní stěně závěru byla sem možná přistavěna dodatečně. V bočních pohledech překvapuje poněkud nevýrazný přechod mezi symetricky řešenou frontou hlavní lodi a nárožní osou při dílu západní kruchty, který půdorysně mírně předstupuje. Teprve z bližších pohledů je patrné obohacení patek a říms pilastrů ve shodě s čelním průčelím a podložení dalším soklem. Tato okolnost vede k pracovní hypotéze, zda autor původně nepočítal s nasazením dvou západních věží.

Kontrast mezi blokovým exteriérem a centrálním prostorem hlavní lodi je typickým projevem barokního dualismu. V půdorysu eliptickou loď překrývá kalota s výsečemi, jejichž průmět tvoří veliký maltézský kříž. Vpadlé vykrajované zrcadlo uprostřed klenby nese malovaný dittrichštejnský znak a chronogramový nápis, dávající letopočet 1736, na podobně vykrajovaných vpadlých zrcadlech v plochách osových výsečí prosvítají stropy starší barevné výmalby. Výběhy výsečí podpírají vysoké pilastry, oddělující současně ve stěnách osové otvory a hluboké oltářní výklenky. Závěr i podkruchtí s okosenými kouty jsou sklenuty plackami, opět s vykrajovanými zrcadly. Z podkruchtí se směrem k jihu otvírá průchodu do nárožní kaple sv. Kříže, sklenuté nad eliptickým půdorysem klášterním křížem, na opačném doku kruchty probíhá oválné schodiště.

Soudobá se stavbou kostela je převážná část vnitřního vybavení, k němuž patří zejména hlavní oltář, 4 oltáře boční a oltář s Kalvárií v kapli sv. Kříže, všechny s hodnotnými obrazy a plastikami, dále kazatelna, varhany a vyřezávané lavice.