Gotická stavba asi z 15. stol., v r. 1547 při požáru města kostel vyhořel. Barokně rozšířen a přestavěn v lodi a Z štítě poč. 18. stol. (požár 1708). Zvonice upravena kol. r. 1850.

Kostel stojí ve východní části náměstí Republiky; založený do svahu klesajícího k jihu. Orientovaný je ke světovým stranám; v západní části obdélné lodi příčnou zdí vydělený prostor rozdělený v přízemí ještě na 3 místnosti – střední slouží jako předsíň, jižní jako komora a severní jako schodiště ke kruchtě; v úrovni patra pak v této části kruchta; užší presbytář zakončený třemi stranami pravidelného osmiúhelníka; po jeho severním boku věž o zhruba čtvercové základně; přízemí věže využíváno jako sakristie; nad přízemím dalších 7 podlaží; půdorysný obvod posledního patra redukovaný kvůli ochozu; 6. patro zvonové; jižní stěna věže založená na zdi presbytáře; k severní stěně lodi a současně západní stěně věže přiléhá lehce obdélný přístavek kaple; přes její podkroví dnes zvenku vstupujeme do 1. patra věže. Sedlová střecha krytá taškami esovkami; pultové vikýře; v západní části osmiboká věžička s cibulovou stříškou; hrotnice má makovici a kříž. Střechu věže tvoří cibulová báň, která nahoře přechází v osmibokou lucernu, nad lucernou cibulová stříška vrcholící jehlancovým prstencem; na hrotnicí makovice a kříž; krytina z měděného plechu. Kaple má valbovou střechu; krytina z vlnitých tašek.