Kostel Zvěstování Panny Marie tvoří nejen díky své vysoké štíhlé věži pohledovou dominantu náměstí Svobody. Zásadní přestavba kostela z let 1656-1669 s přístavbou bočních kaplí z roku 1735 je uceleným souborem barokní architektury s jejími typickými prvky jako volutový štít presbytáře, architektonizovaná průčelí kaplí včetně tvarování oken a vikýřů i tvar střechy kaplí s lucernami. K památkově nejcennějším patří valená klenba s trojbokými styčnými výsečemi v lodi, křížová klenba presbytáře a kopule v bočních kaplích. V neposlední řadě jsou cenné další stavební konstrukce jako např. klášterní klenba v podvěží, klenutá předsíň, hudební kůr, krovu i další autentické konstrukce a materiály. Kostela je jedním ze základních prvků urbanistické struktury města, spolu s nedalekým děkanstvím tvořil duchovní jádro osídlení.

Kostel je podélný, se dvěmi bočními kaplemi, věží po severní straně a sakristií s oratořemi po jižní straně prvoúhle uzavřeného presbytáře. Vnějše stavby je členěn lesénovými rámci, rámovanými okny a východní strana presbitáře je završena štítem. Kostel má křížovou klenbu, v presbitáři má figurální štukovou výzdobu. V lodi dosedá klenba na bohaté římsoví přízedních pilastrů a v její západní části je kruchta stojící na dvou pilířích. Boční kaple mají též klenutý strop. Podvěží je zaklenuti křížově, zatím co sakristie má valenou klenbu. Původní malby byly v bočních kaplích zabíleny a nahrazené novými od J. Bošky.