Kostel je významným urbanistickým prvkem, který zásadně dotváří charakter zástavby v obci a ve své poloze uplatňuje při dálkových pohledech od jihu, západu a severu. Kostel obsahuje řadu hodnotných stavebních konstrukcí z období – raného středověku, snad 13. století – část obvodového zdiva lodi a sakristie – z 2. poloviny 14. století – kněžiště a jižní portál lodi - z baroka, kolem roku 1700 – štuková výzdoba stropu lodi, po roce 1753 a roku 1766 stavba a úprava věže, jižní předsíň lodi a vstupní brány na hřbitov. Architektura chrámu je velmi hodnotným příkladem středověké církevní stavby v jižních Čechách. Kostel je významným dokladem podoby a proměny církevní stavby od středověku až po novověk a zároveň je důležitým dokladem farní správy a projevu křesťanské víry v regionu.

Areál zahrnuje kostel, hřbitov a ohradní zeď se vstupními branami. Kostel sv. Vavřince v Pištíně postavený uprostřed hřbitova je jednolodní orientovaná stavba. Poměrně vysoké kněžiště s polygonálním závěrem je sklenuto jedním polem křížové klenby a paprskem žeber nad oltářem. Na severní straně je připojena sakristie sklenutá dvěmi poli křížové klenby. Obdélná loď má plochý strop s fabionem a zrcadlem zdobeným po obvodu bohatým štukovým dekorem. Jižní předsíň kryje lomený profilovaný gotický portál doprovázený na pravé straně kamennou gotickou kropenkou zdobenou po obvodu lípanými čtyřlisty. Západní věž z poloviny 18. století byla upravena do nynější podoby roku 1766.