Přehradní hráz je tížná, oblouková, zděná z lomového kamene. Pro vypouštění vody z nádrže slouží dvě základové výpusti z litinového potrubí o průměru 600 mm a celkové kapacitě 5,73 m3.s-1, umístěné v příčných štolách hráze. Výpusti jsou hrazeny z návodní strany ručními tabulemi umístěnými v manipulačních věžích a na vzdušné straně regulačními klapkami umístěnými v manipulačních domcích, ovládanými z provozního objektu. Na odbočce z pravé základové výpusti je nainstalována malá vodní elektrárna pro průtok 270 l.s-1 o výkonu 20 kW. Soustrojí tvoří Francisova turbína s asynchronním generátorem. Pro převedení velkých vod slouží nehrazený korunový přeliv umístěný v levé části hráze, který je tvořen ze dvou polí o šířce 8 m, maximální kapacita přelivu je 27,0 m3.s-1. Odpadní koryto je společné pro přepad i spodní výpusti a je ukončeno měrným jezírkem. Za měrným jezírkem začíná betonový krytý přivaděč v délce 3251 m, který je zaústěn do vyrovnávací komory. Z ní je vedeno tlakové potrubí do vodní elektrárny v Rudolfově.

Vodní dílo Bedřichov je nejvýše položená přehrada v Jizerských horách vybudovaná v letech 1902–1905 Vodním družstvem pro regulaci toku a výstavbu údolních nádrží v Liberci. Hlavním projektantem byl prof. dr. Otto Intze z Cách spolu s dr. Lepplou z Berlína. Stavbu přehrady provedly firmy AECKERMAN a později W. Relle und Neffe, W. Streitzig und CO. V letech 1924 až 1927 byl vybudován přivaděč vody ke špičkové elektrárně v Rudolfově. V roce 1973 byla instalována v pravé spodní výpusti VD Bedřichov malá vodní elektrárna pro vlastní potřebu, později s dodávkou do veřejné sítě. V roce 1994 byl na levém břehu u hráze postaven nový provozní objekt.