Ležáky (pietní místo) [974]

pietní území Ležáky - místo spjaté s protifašistickým odbojem. 24.6.1942 vypálena nacisty, dospělí občané zastřeleni v Zámečku u Pardubic, děti odvlečeny do koncentračních táborů. Obec nebyla obnovena, 1945 území pietně upraveno. V letech 1946-1947 postaveny na půdorysech zničených usedlostí náhrobky. Uprostřed obce památník obětí fašismu. NKP od 1978.
Obec Ležáky - Ležáky byly osadou chudých kameníků a drobných chalupníků. Tvořilo ji osm domků, seskupených kolem mlýna; ten dal základ osadě, nazývané podle potoka Ležáku. 15. březen 1939 den okupace českých zemí a 27. září 1941 nástup říšského protektora R. Heydricha - to jsou dva předstupně tragédie, nejen ležácké. V noci na 29. prosince 1941 dopravil britský letoun Halifax s kanadskou posádkou do protektorátu tři skupiny parašutistů: Antropoid (Jan Kubiš, Jozef Gabčík měli uskutečnit atentát na říšského protektora), Silver B (V. Škácha, J. Zemek) a Silver A (Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček). Ani poslední skupina nebyla vysazena přesně dle plánu, místo u Heřmanova Městce až u Poděbrad. Valčík se po mnoha nesnázích dostává s radiostanicí Libuše do Pardubic, kde se znovu setkává s Bartošem a Potůčkem. Obrací se na bývalého poručíka čs. armády Jindřicha Vaška, správce lomu Hluboká u Dachova, vzdáleného jen několik set metrů od Ležáků. Majitelem lomu je František Vaško. Vysílačce, obsluhované Potůčkem, poskytli úkryt ve dvojitém stropě strojovny lomu. Od poloviny ledna 1942 začala vysílačka každou noc podávat depeše zpravodajského, vojenského i hospodářského charakteru. Dalším stanovištěm vysílačky se staly Lázně Bohdaneč a Mnětice u Pardubic. V polovině dubna 1942 se do lomu Hluboká vrátila, telegrafista Potůček se usadil u mlynáře Švandy v ležáckém mlýně. Spolupracuje i vrchní strážmistr Karel Kněz z četnické stanice ve Vrbatově Kostelci se svými podřízenými. 27. května byl v Praze Libni spáchán výsadkáři Kubišem a Gabčíkem atentát na Heydricha. 28. 5. je znovu vyhlášeno stanné právo v Praze a 29. 5. v celém protektorátu. Hitler dává K. H. Frankovi souhlas k likvidaci obce Lidice, k vyvraždění mužů a odvlečení žen a dětí, k vypálení obce a jejímu srovnání se zemí. Vysílací stanice Libuše přes stoupající teror denně volá Londýn a podává naší vládě zprávy, většinou tragické. Začátkem června je nutno vysílačku přemístit, tentokrát do věže katolického kostela ve Včelákově, odkud se krátce na to vrací přímo do ležáckého mlýna. Nacisté vlákali do léčky štábního kapitána Václava Morávka. Ten se na útěku zastřelil, avšak v dokumentech, jichž se předtím zbavil, nalezli gestapáci fotografii J. Valčíka. Podle razítka na zadní straně identifikovali někdejšího číšníka pardubického hotelu Veselka. Valčíkovi se podařilo utéci na Moravu, podílí se na atentátu na Heydricha. Společně s ostatními účastníky atentátu nalezl 18. června v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze smrt. Nacisté tušili Valčíkovo spojení s ilegální vysílačkou, ale důkazy chyběly. 16. června se pražskému gestapu přihlásil Karel Čurda. Na základě jeho udání následuje vlna zatýkání. Bartošovi spolupracovníci manželé Krupkovi jsou zatčeni 17. června v Polici. Luděk Matura podniká třicetikilometrovou cestu na kole, aby varoval Potůčka a pomohl odvézt vysílačku přes Mnětice do Bohdašína a Končin u Červeného Kostelce. Devatenáctiletý Jan Třísko z Vrbatova Kostelce předává varování strážmistra Kněze mlynáři Švandovi. V pátek 19. června provádějí příslušníci pardubického gestapa důkladnou kontrolu přihlášek k pobytu v Miřeticích a Louce, kam Ležáky katastrálně patřily. Navštěvují i lom Hluboká. Ráno 20. 6. byl zatčen majitel lomu František Vaško s manželkou. V neděli 21.6. jsou zatčeni mlynář Jindřich Švanda, mechanik z lomu Hluboká Karel Svoboda a správce lomu Jindřich Vaško. Na kapitána Bartoše je nastražena past. Při pronásledování ulicemi Pardubic se postřelí, krátce nato umírá. Nacisté získávají jeho aktovku. V pondělí ráno 22. 6. se při služební pochůzce poblíž Habrovče zastřelil vrchní strážmistr Karel Kněz. Gestapo prohledává mlýn v Ležákách. Odjíždějí do Včelákova pro bratra mlynářovy ženy Josefa Šťulíka. Protože není doma, dávají podmínku: nepřihlásí-li se do 12 hodin, bude celý Včelákov srovnán se zemí. Zatčena byla Marie Šťulíková, rodiče František a Františka Pelikánovi, patnáctiletý Václav. 23. června je den relativního klidu.Gestapák Clages získává v Praze souhlas s likvidací Ležáků . 24. června jsou zmobilizovány oddíly SS, polního četnictva a ochranné policie v Pardubicích i posily z Hradce Králové, celkem na 500 nacistů. Kolony aut se blíží k Ležákům z obou stran od Dachova i od Dřeveše. Území obklíčili policisté, těžké kulomety. Na znamení Waltera Lehneho začíná útok několika stovek ozbrojenců na bezbranné Ležáky. Všichni obyvatelé, zastižení v osadě, jsou spolu s dělníky z Černíkova lomu shromážděni u silnice. Pro děti do včelákovské školy a do Skutče odjíždějí policejní hlídky. Po důkladné kontrole přihlášek k pobytu jsou vyhnáni přebývající. Celkem 47 osob je odvezeno do Pardubic. Vše cennější je gestapem uloupeno, osada zapálena. Domky hoří celou noc a ještě dlouho zůstává údolí plné dýmu. Na Zámečku v Pardubicích bylo 13 dětí označeno cedulkami s osobními daty, odděleno od matek a odvezeno do pražského Rasového a osídlovacího úřadu. Na pardubické popraviště byly odváděny nejdříve ležácké ženy, potom muži. Až do svítání jsou pak těla odvážena za ozbrojeného doprovodu do tamního krematoria. Popel je gestapem zabaven a rozmetán, jen část z něj zaměstnanci dokáží uschovat. Oficiální zpráva tisku z 26. 6. 1942: Dne 24. června byla osada Ležáky u Louky (okres Chrudim) srovnána se zemí. Dospělí obyvatelé byli podle stanného práva zastřeleni. Obyvatelstvo přechovávalo české parašutisty, kteří měli vedoucí účast na přípravách atentátu na SS-Obergruppenführera Heydricha, a pokoušelo se je zachránit před policejním zakročením. Poslední zprávu do Londýna odesílá Potůček z úkrytu v Bohdašíně. 26. června: Ležáky u Vrbatova Kostelce, kde jsem byl se svojí stanicí, byly srovnány se zemí. Lidé, kteří mi pomáhali, byli zatčeni. Příští vysílání ve 23. hodin dne 28. června. Nedošlo k němu, u obce Trnová byl zastřelen strážmistrem Půlpánem. Ke stržení trosek Ležáků došlo až před vánocemi 1943. Ležácké děti byly převezeny do Lodže. Jarmila a Marie Šťulíkovy byly uznány schopnými poněmčení a předány do německých rodin pod cizími jmény. Až po válce je vypátral a přivezl zpět policejní inspektor Josef Ondráček. Ostatní děti byly převezeny do Chelmna. Zde byly v létě 1942 v plynových komorách usmrceny stovky polských dětí, 82 dětí z Lidic i 11 dětí z Ležáků. Dne 2. července 1942 bylo popraveno na Zámečku v Pardubicích dalších 40 osob, jež pomáhali Bartošově parašutistické skupině, mezi nimi mlynář Švanda z Ležáků se ženou i jejím bratrem, oba bratři Vaškové. Gestapácký komisař Clages byl za akci Ležáky povýšen a přeložen do Budapešti ( 15. 10. 1944).

Poloha

přidat fotografie