Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Nekoř (zřícenina hradu) [9724]



Z hradu se zachoval především příkop, který na nepravidelném půdorysu obklopuje hradní areál. Příkop vytesaný ve skalách (jeho počátek a profil je velmi dobře patrný ze silnice vedoucí k úpatí přehradní hráze) je místy 3 až 4 m hluboký, 8 až 9 m široký a cca 100 m dlouhý, zřejmě však nebyl dokončen, neb jeho nejjižnější část chybí. Před příkopem je v podobě terénní vlny patrný val. V hradním areálu nad příkopem je patrna terénní vlna dlouhá cca 40 m, široká 1,5 m a vysoká od půl do dvou metrů. V ní se snad skrývá zbytek hradby a sklepy. Jiné památky v zalesněném areálu již nenajdeme.
Historické zprávy o tomto hradě chybí. Místní obyvatelé nazývají toto místo hradisko, zvané Na Šancích a vyprávějí, že zde stávala tvrz zemana Vejra. Jiná pověst vypravuje, že hrad Vejrov patřil Pancíři ze Smojna na Žampachu, který zde udržoval posádku, která přepadala kupce na cestě vedoucí údolím Divoké Orlice, která spojovala cestu trstenickou s cestou bystřickou. Vedla od Ústí ke Kyšperku a odtud k Nekoři, Zaječinám, Bartošovicím a Kunštátu. Po pádu Žampachu královské vojsko dobylo i Vejrova a hrad srovnalo se zemí.Jak uvádí pan Dr. Musil, je spíše onen neznámý hrad jen němým svědkem událostí, která se odehrála na počátku osídlování krajiny na Divoké Orlici v okolí dnešního Klášterce nad Orlicí, Nekoře a Pastvin v 2. polovině 13. století. Počátek osídlování této zalesněné, divoké a odlehlé krajiny souvisel se založením křižovnického kláštera (řád křižovníků s červeným srdcem - cyriaků) v dnešním Klášterci nad Orlicí, někdy před rokem 1279. Pozůstatkem tohoto kláštera je dodnes gotický kostel v Klášterci nad Orlicí. Vedle křižovníků však začal kolem Divoké Orlice organisovat osídlování i nějaký šlechtický rod, pravděpodobně páni ze Zebína, předkové pozdějších pánů ze Žampachu. Klášteru zřejmě tato konkurence nebyla příjemná, a proto po roce 1279 požádal pražského biskupa Tobiáše z Bechyně, v době po smrti krále Přemysla II. jednoho z nejmocnějších mužů v Čechách, aby zakázal jakémusi šlechtici stavět hrad v sousedství klášterních majetků. Listina není totiž zachována, existuje jen formulář, který vznikl na jejím základě a zde jméno šlechtice, který má stavět hrad, chybí.
A tak můžeme předpokládat, že biskup vyslyšel prosbu opata křižovnického kláštera, vydal příkaz k zastavení stavby hradu, který začal právě vznikat nad Nekoří. Majitel poslechl, hrad nedokončil a pro svoje sídlo si našel jiné místo, které mnichům nevadilo. Nedokončení hradní stavby se zdá nasvědčovat nedokončený příkop na Vejrově. Místo hradu pak zůstalo opuštěno a proto se o něm v listinách žádná zmínka neobjevila. A jeho nástupcem se stal asi dnešní Žampach.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)