Skalička - Zábřeh (městská část) [970]

V roce 1724 se Skalička stává majetkem bratří Bartodějských z Bartoděj rodu pocházejícímuc stejně jako dříve zábřežští Tunklové ze Slezska. V roce 1725 si skaličtí poddaní stěžovali na neúměrné roboty. V roce 1727 byly položeny základy stavby současného zámečku. ten byl v budoucnosti vícekrát přestavován ale jádro z tohoto roku se také zachovalo. Své bratry vyplatil v roce 1731 Jan Bartodějský a držel pak Skaličku sám až do roku 1746 kdy ji prodal Josefu Baltazaru Schořovi z Mardensfeldu. I ten panství držel do smrti své i svého syna. Pak jej olomoucký arcibiskup, v roce 1785, prodává a na Skaličku přicházejí dodnes nejznámější držitelé zdejšího panství - hrabata Chorynští.

Skalička za Chorynských

 Prvním držitelem z tohoto rodu byl Michal Václav hrabě Chorynský svobodný pán z Ledské. Vladykové Chorynští byly starým českým rodem pocházejícím z Ledské na Královehoradecku. Jméno Chorynští získali po vsi Choryně na Moravě, kterou měli v držení již od roku 1480.

Po Michalu Václavu se stal majitelem panství jeho syn Michal. Ten se snažil své panství rozhojňovat. Tak se stalo, že Michal Chorynský založil vb roce 1827 na sedmi a půl hektarech Skaličské půdy po Humencem činžovní osadu Rudolfov. Také samotná Skalička se za Chorynských rozvíjela. V roce 1834 měla 277 obyvatel v 34 domech.

Celková rozloha panských pozemků byla asi 80 ha půdy. Ke statku však kromě pivovaru patřil v té době i zámek a také cihelna stojící za nákladním nádražím. Mnoho lidí si myslelo, že tato patřila k Ráječku. Cihelna byla prakticky jediným velkým průmyslovým podnikem Skaličky a fungovala až do sedmdesátých let našeho století kdy byla zrušena.

Jindřich Chorynský byl posledním držitelem panství se šlechtickým titulem. Ten v roce 1891 panství prodává Karlu Rosymu - nadporučíku c.k. armády.

Školské, církevní, správní a hospodářské poměry

Skalička byla po celou dobu své existence víceméně zemědělskou obcí. Vyjímkou byla již zmíněná cihelna a menší výrobna kostěných knoflíků a hřebenů na přelomu 19. a 20. století, která však později zanikla. Později většina místních docházela do zaměstnání do blízkého Zábřeha případně do Ráječka. V současné době je zde pobočka plemenářského podniku Genoservis Olomouc. s.r.o.

Po roce 1848 se Skalička stala součástí politického i soudního okresu v Zábřehu.

Místní děti nejprve chodily do školy do blízkého Ráječka. Teprve v roce 1897 zde byla postavena škola, která existuje dodnes.

Až do roku 1901 byla Skalička přes nespornou blízkost Zábřeha paradoxně přifařena do Zvole. byl to pozůstatek někdejší správy panství, které nikdy se Zábřehem nemělo nic společného. Po roce 1901 se duchovní správa dostala do Zábřeha. Přímo na Skaličce je kaple z poloviny minulého století - nedávno opravená.

Za první republiky vedli v politickém živote Skaličky většinou místní komunisté následovaní lidovci. Existovali zde také různé spolky, například hasiči i další. V současné době má v místní tělocvičně sídlo tělovýchovná jednota Lokomotiva. Skalička se stala součástí Zábřeha v roce 1950. Památkově je v obci chráněn zámeček. Z vrchu Humence je nádherný pohled na panorama Hrubého i Nízkého Jeseníku

Poloha

přidat fotografie