Lanovka na Petřín (lanovka) [9654]

Historie lanovky na Petřín je nepoměrně známější - bezpochyby se jedná o nejznámější českou lanovku. I ona byla vybudovaná při příležitosti Všeobecné výstavy v roce 1891. Známá návštěva Klubu českých turistů v Paříži roku 1889 nakonec vyústila ve zmenšenou stavbu Eiffelovy věže i v Praze - tedy známé Petřínské rozhledny. Vzhledem k tomu, že se rozhledna nacházela relativně vysoko nad městem, byl ihned vypracován projekt na stavbu lanové dráhy. Obě stavby se začaly stavět v roce 1890. Na jaře roku 1891 byla stavba dokončena, po provedení nezbytných zkoušek byla lanovka uvedena do provozu 25.července 1891, tedy dva měsíce po letenské lanovce. Z prostorových důvodů byla stavba provedena jen jako tříkolejná (s výhybnou uprostřed). Délka lanovky tehdy činila 383 metrů. Je nutno si uvědomit, že horní stanice byla v blízkosti dnešní zastávky Nebozízek, a lanová dráha byla vedena v přímce, takže dolní stanice se nacházela poněkud severněji nežli dnes. Ostatní parametry byly stejné s letenskou lanovkou - tedy rozchod 1000 mm, uprostřed kolejí brzdící ozubnice, pohon s vodní převahou. Vozy dodal Ringhoffer, na dráze vydržely beze změn do I.světové války, kdy bylo Družstvo rozhledny na Petříně, provozovatel dráhy, donuceno provoz taktéž zastavit. Ani zde se po válce nepodařilo obnovit pravidelný provoz, i když se po válce několikrát podařilo vyjet. V roce 1921 byl ale provoz definitivně zastaven a těleso dráhy začalo chátrat. O obnově dráhy se jednalo v roce 1923 (kdy byly plány sem přesunout strojní zařízení z letenské lanovky), jednak v roce 1926 při příležitosti sokolského sletu (uvažovalo se taktéž o visuté lanovce). Až v roce 1931 se rozhodlo o znovuvybudování lanovky při příležitosti dalšího všesokolského sletu v roce 1932. Provoz lanovky převzaly dopravní podniky a na přelomu let 1931 a 1932 proběhla náročná rekonstrukce prováděna ČKD. Aby dráha mohla snadněji plnit přepravní požadavky, bylo rozhodnuto v horní části lanovku prodloužit, stejně tak přeložit dolní část a vést jí blíže zastávce tramvají na Újezdě. Současně s tím byla lanová dráha z tříkolejnicové přestavena na běžnou dvoukolejnicovou dráhou se samočinnou „Abtovou“ výhybkou uprostřed (ta nemá žádné mechanické části, vychází z toho, že každý ze dvou vozů má na jedné straně zdvojený okolek, který ho automaticky vede na „svou“ kolej). Současně s tím byl změněn rozchod na stávající - t.j. 1435 mm (jediné použití na lanovce v Čechách a na Slovensku). Pohon byl pochopitelně elektrický. Již 5.června 1932 byl zahájen provoz na celé 511 metrů dlouhé trase. Bezproblémový provoz pak trval po celou 2.sv.válku, jakož i poté, a to až do 7.července 1965, kdy vlivem silných dešťů došlo k značnému sesuvu půdy a provoz musel být okamžitě zastaven. Neprodleně se začala připravovat rekonstrukce, ale tu pohřbil další sesun půdy v roce 1967. Těleso dráhy zůstalo zcela zničeno, a zdálo se, že lanovka dojezdila. Historie se však naštěstí opakovala i podruhé. V roce 1981 bylo rozhodnuto obnovit lanovku pokud možno v původní podobě tak, aby začala sloužit návštěvníkům spartakiády v roce 1985. Postupně proběhly práce na náročné rekonstrukci tělesa. Strojní vybavení zůstalo původní, pouze došlo k dodání dvou nových vozů z vagónky Studénka, které byly dodány v únoru 1985. Po úspěšných zkouškách došlo 15.července 1985 k obnovení provozu. Lanová dráha byla zaintegrovaná do systému pražské městské dopravy a platí na ní běžné jízdné. Jejím provozovatelem je pochopitelně Dopravní podnik, který jí provozuje pod interním číslem 99 (původně 40) dosud. Lanovka se těší velkému zájmu cestujících. Provoz ale není vždy snadný, o tom svědčí takřka půlletá rekonstrukce v roce 1996, kdy muselo být opět opraveno těleso dráhy. Je však jisté, že s touto lanovkou se budeme setkávat i nadále.

Poloha

přidat fotografie