Konice (město) [9450]

Město Konice bylo postaveno v údolí budoucí říčky Romže, která ze severní části Drahanské vrchoviny teče do rovinaté Hané.

První zmínka o Konici se datuje 1.září 1200, kdy zde stávala tvrz při zeměpanské obchodní cestě do Čech. Název obce pochází od stájí, kdy se zde přepřahala spřežení. Do počátku 14.stol.byla Konice zeměpanským zbožím a střediskem panství. Někdy kolem roku 1305 postoupil král Václav II. Adamovi z Choliny záměnou panství zábřežské. Adam z Choliny a jeho potomci se od té doby psali přídomkem z Konice. Konický statek vlastnili až do r. 1379. Za jejich panství se r.1351 poprvé mluví o Konici jako o městečku. R. 1379 prodal Sulík z Konice městečko bratřím Kropáčovým z Holštejna. R.1386 se stala Konice majetkem Ctibora z Cimburka. Cimburkové městečko prodali r. 1434 bratřím Švábenickým. Ti zde sídlili až do pol.17.stol. V r.1446 se městečko přihlásilo k městskému právu olomouckému. R. 1655 prodala konické panství Johanka Švábenická-Ledenická, svému manželovi. Ten jej prodal r.1659 hraběti Vetterovi. R.1660 je koupil Petr Suda a r. 1676 svob.p.Rudolf Skrbeňský z Hříště. Po r.1699 patřila Konice klášteru Hradisko u Olomouce, stejně jako celé okolí.

Stávala tu tvrz, o které je zmínka r. 1351. Zanikla asi za třicetileté války. Na místě tvrze v r.1705 byl vybudován zámek-čtyřkřídlý s nádvorními arkádami,dnes slouží pro veřejné účely. Do r.1848 byl trvale střediskem konického panství. Po zrušení kláštera v Olomouci r.1784 připadla Konice náboženskému fondu. R.1825 koupil konické panství brněnský podnikatel Karel Příza. Ten sídlil v místním zámku až do reformace po 2.sv.válce.

Město v minulosti patřilo do litovelského okresu. Od r.1960 pod okres Prostějov.

Ve městě se nachází kostel Narození Panny Marie, je barokní z r. 1703. Dále zde najdeme Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z 16.stol., zajímavou kapli pod hřbitovem, několik soch a křížů, pomníků, či nad městem mohylu T.G.Masaryka s hroby z 2.sv.války.

V r. 1970,se stává Konice městem, r. 2003 městem s rozšířenou pravomocí - spravuje 21 okolních obcí,j sou tu umístěny nejdůležitější úřady státní správy a samosprávy. Město má několik místních částí - Staré Město, Polesov-Vyšehrad (dříve zván Polesberg-Polesova hora) či Bídov(zal.1799-1801), Očistec( dříve Šibeniční skalka - místo hrdelního práva. Město spravuje i obce Runářov, Čunín, Křemenec, Ladín a Novou Dědinu.

strana 1