Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Pardubice (město) [929]



Město Pardubice je sídelním městem Pardubického kraje. Pardubice jsou jedním z nejkrásnějších východočeských měst. Leží na soutoku řek Labe a Chrudimky. Pardubice najdeme zhruba na 50. stupni severní šířky, tedy severněji než například Ostrava. V severní Americe odpovídá tato šířka například kanadskému Vancouveru a Winnipegu. Město má rozlohu téměř 78 km2 a přibližně 90 tisíc stálých obyvatel. Leží v nadmořské výšce 215 až 237 metrů nad mořem. Pardubice jsou velmi dobře dopravně dostupné, jsou železničním dopravním uzlem. Vzdálenost od Prahy je pouhých 104 km. Výhodou je i přítomnost letiště.

Historie - Pardubice leží ve středu východních Čech na soutoku Labe a Chrudimky. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o jejich existenci pochází z konce 13. století, městem se staly někdy kolem roku 1340. Tehdy náležely rodu pánů z Pardubic, jehož nejvýznamnější postavou byl Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup, rádce a přítel císaře Karla IV., význačná evropská osobnost té doby. O dvě stě let později se v Čechách vžilo úsloví "Skví se jako Pardubice", které nebylo v žádném případě přehnané. O tom nakonec každého dodnes nejlépe přesvědčí procházka historickou částí města, která se svým zámkem, podzámčím a náměstím obklopeným malebnými uličkami patří ke světovým unikátům. Neexistuje příliš mnoho takto dochovaných ukázek dovedností a schopností našich předků. O středověký rozkvět Pardubic se zasloužil rod pánů z Pernštejna. Vilém, který město s okolním panstvím koupil koncem 15. století, přestavěl zdejší vodní hrad na pozdně gotickou rezidenci a jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali v přebudovávání již v renesančním duchu. Dnes představuje pardubický zámecký komplex s opevněním jeden z mála unikátních přechodů mezi hradem a zámkem, které se na světě dochovaly. Vilém z Pernštejna rovněž rozhodl o půdorysu a jednotném stylu města, který se zachoval do současnosti. Na historickém pardubickém náměstí se dosud nacházejí pozdně gotické a renesanční domy, které organicky doplňují stavby z pozdějších období. Poté, co pardubické panství roku 1560 přešlo z pernštejnských rukou do majetku královské komory, význam i věhlas Pardubic začal upadat, i když zde při občasných návštěvách vítali i panovníky a do 18. století bylo město rovněž významnou pevností. Na druhé straně je však často sužovaly války a nemoci a přísné cechovní předpisy omezovaly rozkvět podnikání. Mohutné opevnění však nakonec vzalo za své s postupným rozvojem města podmíněným železnou dráhou, jejímž hlavním projektantem byl pardubický občan Jan Perner. Původní trasa z Pardubic do Olomouce nebo do Prahy z roku 1845 se začala záhy rozrůstat do dalších směrů a předznamenala postavení Pardubic jako významného dopravního uzlu, v čemž hrála důležitou roli i výhodná poloha města v samém středu Čech. Krátce po zřízení železnice se v Pardubicích začal rozvíjet průmysl. Vznikly zde významné podniky jako „Fantovy závody“ (dnes rafinerie Paramo) nebo „Prokop a synové“ (později Továrna mlýnských strojů), které předznamenaly celkový rozvoj pardubického průmyslu, především strojírenského a potravinářského. Počátek 20. století je v Pardubicích spojen především s Janem Kašparem, průkopníkem české aviatiky, který v roce 1911 uskutečnil první dálkový let z Pardubic do Prahy. V té době se v Pardubicích začal rozvíjet chemický a elektronický průmysl představovaný dvěma velkými firmami – Explosia (nyní Synthesia) a Telegrafie (později Tesla). Po strastiplné první světové válce a vzniku samostatného Československa v roce 1918 zesílila úloha Pardubic coby regionálního centra. Před druhou světovou válkou žilo v Pardubicích 35 tisíc lidí, ti nejstatečnější z nich se po nacistické okupaci různými způsoby zapojili do odbojového hnutí. Velký vliv na místní odboj měla především výsadková skupina Silver A, jejíž členové – českoslovenští vojáci vyslaní do protektorátu z Anglie – našli v Pardubicích a okolí pomoc i úkryt při přípravě atentátu na Reinharda Heydricha. Po Heydrichově smrti však gestapo rozjelo odvetnou vraždící mašinerii, když na Zámečku na kraji města nechalo mezi 3. červnem a 9. červencem 1942 popravit řadu českých vlastenců. Mezi nimi i obyvatele nedaleké vesnice Ležáky, kterou nacisté vypálili, aby zastrašili své odpůrce. V prosinci 1942 bylo z Pardubic do koncentračních táborů deportováno 563 židů a během roku 1944 zažilo město tři nálety anglo-amerického letectva, které bombardovalo zdejší rafinerii a letiště. Při náletech zahynulo přes dvě stě padesát lidí, zničených domů bylo kolem tisíce. Po osvobození v květnu 1945 většina lidí toužebně očekávala návrat k normálnímu životu, ale komunistický puč v únoru 1948 přinesl zemi jen další totalitní režim. Naděje na návrat svobody, které po dalších dvaceti letech přineslo Pražské jaro, záhy ukončil srpen 1968. Ten v porovnání s jinými oblastmi Československa proběhl v Pardubicích bez násilí a obětí, nepochybně díky tomu, že celou pardubickou oblast obsadila v první fázi polská, nikoli sovětská armáda. Kromě roku 1968 však komunistická éra poznamenala Pardubice stejně jako všechna další místa za železnou oponou. Soukromé vlastnictví i soukromé aktivity byly zlikvidovány, hospodářství se orientovalo na těžký průmysl, obyvatelstvo bylo represivně zastrašováno a umlčováno pod hrozbou vězení, pronásledování či jenom ztráty zaměstnání. To lidé nacházeli především ve velkých výrobních podnicích jako TMS nebo Synthesia, které vyráběly dle pokynů Moskvy. Přesto se však i v socialistickém období průmysl v Pardubicích nějakým způsobem rozvíjel, chemický v Synthesii, strojírenský v TMS či elektronický v Tesle představovaly opory tehdejší ekonomiky, dávaly práci tisícům lidí a staly se posléze i bezděčnou základnou pro průmyslový rozvoj po sametové revoluci. Od konce komunistického režimu se Pardubice začaly měnit k lepšímu. Přestože transformace ekonomiky po roce 1989 přinesla zánik některých podniků (Tesla, TMS) a řada dalších podstatně omezila výrobu a počet zaměstnanců (Synthesia), počet nezaměstnaných ve městě se nijak drasticky nezvýšil. Bylo to především díky prozíravé politice města, jehož vedení přišlo už počátkem 90. let s nápadem založit poblíž letiště bezcelní zónu. Na šesti hektarech tak vzniklo svobodné celní pásmo, jediné v České republice, které výrobním a obchodním firmám nabízí montážní, skladovací i výrobní zázemí. K tomu jen dodejme, že v ročence City Invest Czech 2000 byly Pardubice mezi všemi krajskými městy republiky vyhodnoceny jako nejvhodnější pro investování. Samozřejmě, že rozvoj Pardubic a okolí již dnes není závislý pouze na železnici jako před sto lety. Město se světem spojuje také osobní i nákladní letecká doprava, v přijatelné době se snad dočká i napojení na dálniční síť a ve hře je stále i splavnění Labe až do Pardubic, což by znamenalo k připojení na evropskou síť vodních cest. Pardubice v posledních letech skutečně vzkvétají. Rekonstruováno bylo staré město a především zámek, který se ze zchátralé ruiny změnil v nádhernou historickou památku. K opraveným domům přibyla ve městě i řada nově postavených, v samotném centru města se navíc počítá s výstavbou celého nového náměstí s komplexy obytných, administrativních a obchodních budov. Nejstarší panelová sídliště začala procházet rekonstrukcí, která by je měla přeměnit na barevnější a útulnější místa k životu. Nově byly a jsou upravovány městské parky a lesíky, vznikají nová dětská hřiště. Ekonomický rozkvět přinášejí městu nejen již zmínění zahraniční investoři, ale i píle a tvořivost zdejších živnostníků a podnikatelů. Dávno před oficiálním vstupem naší země do Evropské unie Pardubice obnovily někdejší a navázaly nové kontakty s řadou evropských měst, dnes se tyto partnerské vztahy dále prohlubují na základě blízké spolupráce na nejrůznějších projektech.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Pardubice (město) Pardubice
obec, osada Pardubice VI (městská část) Pardubice
obec, osada Pardubice II. - Polabiny (městská část) Pardubice
obec, osada Pardubice III. - Dubina (městská část) Pardubice



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)