Rozhraní mezi Karlovem a Malou Morávkou je téměř nepostřehnutelné. Podobně jako jinde v Jeseníkách navazují i tady obě vesnice bezprostředně na sebe. A to i přes to, že kdysi jedna náležela Řádu německých rytířů a územně náležela do Slezska, kdežto druhou založili v zemi moravské majitelé sousedního janovického panství, Ditrichštejnové.
Karlov je o celé století mladší než sesterská Malá Morávka, jejíž rozvinuté železářství podmínilo vlastně i jeho vznik. Obrovská potřeba dřeva, nezbytná při výrobě železa, přivedla janovickou vrchnost k rozhodnutí zužitkovat dřevo z vlastních lesů rozkládajících se při hraniční říčce Moravici a jejích přítocích.
Za čas založení Karlova je proto považován rok 1680, kdy tu byly kromě pily postaveny i první obytné domy. Ještě v tom roce byla uzavřena smlouva mezi vrchnostenským úřadem a tesařem Bedřichem Schmidtem na postavení rychty a šenku.
Do dnešní doby se uchovalo v Karlově mnohem méně domů roubených ze dřeva než v Malé Morávce. Nejstarší obydlí zanikla, ačkoliv ve třicátých letech minulého století tu ještě stály domky většinou jenom dřevěné. Ty měly zpravidla obytnou světnici, síň a chlév. Vedlejší světničky byly zpočátku přistavovány až dodatečně, často pro výměnkáře, které si jejich zřízení vymiňovali v kupních smlouvách. Samostatné výměnkářské domečky, časté v sousední Malé Morávce, ale i jinde v okolí, existovaly i v Karlově, Např. u č. p. 5, nebo 20 i 21. Běžné byly přirozeně u větších stavení, k nimž patřila později už i rychta a obytné domy majitelů drátoven.
Domy, které se v Karlově stavěly v pokročilém 19. století, byly zpravidla zděné, dispoziční řešení se příliš neměnilo. Stále byl dodržován sudetoněmecký chlévový typ, příp. chlévokomorový, často i vícedílný. Vnitřní vybavení bylo obdobné jako v Malé Morávce. V každé domácnosti bylo zmiňováno několik obrázků malovaných na skle.
Úpadek průmyslu v Karlově a jeho postupný zánik nastal už v 19. století a pokračoval na začátku 20. století. Nezaznamenal však zánik obce, která se postupně stala turistickým a rekreačním místem, malebně situovaným uprostřed lesů. Nejstarší lidové chalupy pocházejí z konce 18. století a jsou nejenom ozdobou Karlova, ale i cenným dokumentem jeho vývoje.
Města, obce se stejným, nebo podobným názvem | |||||
---|---|---|---|---|---|
Typ | Název | Vl. | Zn. | Okres | |
![]() |
Moravský Karlov (osada) | Ústí nad Orlicí | |||
![]() |
Karlov (obec) |
![]() |
![]() | Žďár nad Sázavou | |
![]() |
Velký Karlov (obec) | Znojmo | |||
![]() |
Karlov (osada) | Bruntál |