Trstěnice (obec) [9043]

V roce 1923 narazil kostelník Hynek Březina na farském poli "Za kostelem" pluhem na velký kámen. Ukázalo se, že je to vrchní kamenná deska skříňového hrobu vytvořeného z velkých plochých kamenů. Hrob byl neobyčejně bohatý, neboť při ženské kostře bylo nalezeno přes 20 bronzových předmětů (hlavně šperků - řetízek, záušnice, náramky aj.) a na 10 nádob. Nebožka byla na posmrtný život bohatě vybavena, což svědčí o pohřbu dívky nebo mladé ženy z bohaté rodiny.
Hlubokou orbou při socialistické zemědělské velkovýrobě byly v letech 1959 a 1960 v polních tratích Horní Díly, Pod Vysokou a Polní Díly narušeny sídelní jámy a hroby z doby unětické kultury. Při tom byly nalezeny velké zásobnice, misky a hrneček vedle větších z bronzového drátu.

Při výkopu studny pro kravín JZD v trati U Nového rybníka v roce 1960 byla narušena sídelní jáma s ohništěm v níž byla nalezena malá kostěná dýka a keramické střepy.
Z mladší doby bronzové - z velatické kultury - bylo v roce 1959 při západním okraji obce Trstěnice nalezeno sídliště. Je na mírném návršíčku mezi silnicemi z Trstěnic do Horních Kounic a potokem Křtěničkou. V jámě o průměru 1,5 m a hloubce 1 m bylo nalezeno nedohotovené parohovité kladivo, zlomek kostěné "brusle", drobný kopytnatý klínek z jemné krystalické břidlice a řada střepů, zásobnic, šálků atd.

Kromě uvedeného sídliště z poslední doby bronzové byla z velatické kultury
nalezena J. Čadou z č.p. 218 u dvora Karolína v roce 1955 bronzová sekerka a velký kus suroviny. Na jiném místě u Karolína byl nalezen bronzový nůž. Za ojedinělý nález lze považovat i hrob s nádobami, který byl rozkopán při kladení vodovodů na dvoře statku JZD v roce 1951, patřícím dříve Aloisu Skálovi zachovala se pouze jedna typická dvojkónická popelnice. I z nálezů u Trstěnic vidíme, že bronz nalezl široké uplatnění. Výrobky z něj však byly drahé, neboť základní suroviny (měď a cín) se musely dovážet z velkých dálek. Proto se hledal jiný kov, lacinější a dostupnější. Tím se stalo železo.
I když první výrobky ze železa se u nás objevily už na konci doby bron-zové, došlo k rozšíření železa a k jeho širokému uplatnění až od 8. století př. Kr.

Starší doba železná (halštat) se na jižní Moravě představuje kulturou horákovskou. Jen na Krumlovsku je známo na dvacet horákovských sídlišť vyznačujících se mohylami, v nichž byli pohřbeni náčelníci.

U Trstěnic byla takováto mohyla odkryta v roce 1957 při hluboké orbě v polní trati Pečánky (Velká louka). Nebyla tak dobře vybudována a vybavena jako mohyla u Morašic. Jde zřejmě o hrob sociálně níže postavené osoby než v případě Morašic.

Kamenný kryt sem byl dopraven z větší vzdálenosti. Hrob v mohyle u Trstěnic objevený Josefem Čadou z č.p. 218 obsahoval především lebeční kryt, jinak kostra byla úplně strávena. Směrem k západu původně stála skupina sedmi nádob mezi nimiž vynikla zásobnice amforovitého tvaru. Další nádoby a misky měly různou velikost.

V roce 1984 byla zjištěna při úpravě pozemku pro lesní školku archeologická lokalita nedaleko myslivny Pustý zámek. Mezi nálezy je nejčastější keramika tmavých a světlejších tónů tmavá keramika má zbarvení od tuhy, která zvětšovala nepropustnost nádoby. Vedle keramických nálezů byla objevena i kolekce rohovcových (druh pazourku) úštěpů.

Teprve v mladší době železné (latén) - 400 př. Kr. - přelom letopočtu - přišli i na Znojemsko Keltové, první národ, který umíme pojmenovat.

Pod rostoucím tlakem římského imperia a v důsledku nájezdů germánských kmenů se zhroutilo i keltské panství u nás. Tehdejší svět byl uveden do pohybu, nastalo stěhování národů. Zatím se nenašly žádné důkazy o přítomnosti Keltů, Germánů či Římanů na území katastru obce Trstěnice.

V polovině 1. tisíciletí po Kr. na naše území pronikly slovanské kmeny. Slované měli i na Znojemsku dvacet opevněných hradisek. Nejblíže Trstěnicím se rozkládalo slovanské hradiště u Džbánic, kde při povrchovém sběru byly nalezeny střepy keramiky z doby 800 - 950 po Kr.

Osada z doby Velké Moravy existovala i u Trstěnic. Byly zde nalezeny esovité bronzové záušnice z té doby.

Největším přínosem Velké Moravy bylo přijetí křesťanství vládci tohoto státního útvaru. Jeho důsledkem bylo zavedení písma a tím uvedení všech Slovanů do vzdělaného světa.

Poloha

přidat fotografie