Lubnice (obec) [8989]

Obec leží na hranici Jihomoravského kraje, Vysočiny a Jihočeského kraje. Obec je vsazena do úchvatné přírodní scenérie. Obec Lubnice je částečně stabilizovaným sídlem místního významu s funkcí převážně obytnou a zemědělskou. Jedná se o jednu z nejzajímavějších obcí regionu se zachovalou půdorysnou stopou jádra obce a zachovalým tradičním rázem staveb s minimálním podílem rušivého tvarosloví. Ráz obce je umocněn přírodním zázemím obce, vázaným na nivu řeky Želetavky.Potenciál obce odpovídá místnímu rámci, obec má značné rozvojové možnosti zejména pro letní pobytovou rekreaci a zapojení do dynamické rekreace v rámci regionálních vztahů, tvoří součást připravovaného přírodního parku Želetavka. Obec má dostatek ploch pro funkci obytnou, rekreační, výrobní i pro občanskou vybavenost či komerční aktivity.

Název připomíná lubnou vodu, říčku, po níž tekly luby. Německý název je odvozen z české předlohy jen zčásti, v roce 1348 Hafnerluben (hafner= hrnčíř v místě se těžila hrnčířská hlína, druhá část - luben byla přejata z německého Lubenz, vzniklého z českého Lubnice, snad chybným přepisem pak - luden). Názvy obce v pramenech: 1348 Lubentz, zu Hafnerluben, 1350 Lubnnycz, 1464 z Lubnicze, 1570 Lubnicze, 1780 Hafnerluden, 1720 a 1751 Hafnerluden, 1846 a 1872 Hafnerluden. Lubnice, ves s německým obyvatelstvem a českou menšinou, měla po roce 1945 české obyvatelstvo. V roce 1850 měla obec 323 obyvatel. Názvy tratí: Beim handigen Baum, Eichen, Frauenlocher, Gemeindegraben, Gerichtsholz, Gulpen, Hintaus, Hafnergraben, HÍnterm Turm, Hofacker, Krautzacker, Laimacker, Laschan, Lischkowitz, Runitz, Schibaschka, Steinbiegl, UngarschitzFeld, Wapka, Zugab.

Lubnice se poprvé připomíná v roce 1345 u Vratěnína, kdy markrabě Karel udělil lénem Jindřichovi z Waldsee městečko Vratěnín, Rancířov a další zboží, m.j. též Lubnici. Siegfried z Lubnice s manželkou Bohuslavou zřizují na hradě Lubnici kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny a ve farním kostele ve Vratěníně oltář sv. Petra a k tomu jednoho kaplana. V r. 1466 Machna z Jogenreythu prodala Lubnici Linhartovi z Hobzí. V roce 1487 při dělení krajírských statků dal Volfgang Krajír z Krajku svým synům Lipoltovi a Jindřichovi hrad zbořený Frejštejn, městečko Vratěnín a vsi, m.j. též dvůr v Lubnici. V r. 1493 propustil Puta z Lichtenburka Zikmundovi Krokvicarovi z Nové Vsi z manství tvrz v Lubnici se 3 lány. Zikmund Krokvicar z Nové vsi prodal r. 1601 Lipoltovi z Krajku zbytek vsi k Frejštejnu. V r. 1564 prodal Václav Krajíř z Krajku tvrz Nové Uherčice, tvrz a městečko Vratěnín a vsi, m.j. též Lubnici, Adamu Volfovi Krajírovi ,jenž ihned tento majetek dále prodal Volfovi Štrejnovi ze Švarcenavy, čímž se Lubnice dostala pod statek Uherčice.

Do r. 1849 náležela Lubnice k panství Bítov, od r. 1850 až 1855 byla začleněna pod politickou pravomoc Podkrajského úřadu ve Znojmě a v rámci soudní zprávy pod okresní soud ve Vranově.

V roce 1880 měla obec 63 domů a 295 obyvatel, většinou německé národnosti a katolického náboženství, z toho bylo 9 Čechů. V roce 1921 zde bylo napočítáno 62 domů a 303 obyvatel, z toho 68 Čechů a v r. 1930 stejný počet domů i obyvatel, z toho 91 Čechů. Po osídlení českým obyvatelstvem po r. 1945 měla obec v r. 1950 celkem 55 domů a 231 obyvatel.

Většina obyvatel se živila zemědělstvím, živností a řemesel bylo provozováno jen několik:

- v r. 1911 - 1 hostinec, 2 koláři, 1 kovář, 1 krejčí, 1 mlynář, 1 obchodník se smíš. zbožím, 1 obchodník s dobytkem, 1 obuvník, 1 podkovář a 1 stolař

- v r. 1924 - 28 zemědělských závodů, 1 hostinec, 1 mlynář, 1 zámečník, 1 kovář, 2 obuvníci, 1 trafikant a 1 kolář.

I po skončení 2. světové války zůstalo zemědělství hlavním zaměstnáním zdejšího obyvatelstva. V Lubnici vzniklo JZD v roce 1952, v roce 1964 jeho pozemky převzal Státní statek Lesná, v roce 1993 tyto pozemky převzalo zpátky a hospodaří na nich ZD Korolupy. Místní škola s německým vyučováním byla v obci postavena nákladem hr. Maxmiliána Arnošta Jankovského z Vlašimi v r. 1726, v roce 1853 byla škola rozšířena na dvoutřídní. Samostatná farnost v Lubnici byla zřízena v r. 1728 přes protesty jerušských premonstrátu. Školní budova české školy byla dokončena r. 1932 a slouží dodnes. Obec byla elektrifikována ZME v Brně v roce 1936. Po r. 1945 patří k nejdůležitejším stavbám kulturní dům (1974) a koupaliště (1980). V minulém století se na jihovýchodním okraji obce dolovala tuha (grafit) a byly zjištěny zásoby krystalického vápence a dolomitu.

Obecní pečeť je doložena ze 70. let 18. století - v pečetním poli je zobrazen sv. Jiří na koni, jenž probodává draka pod koněm. Opis pečeti uvádí: DORF HOFNER LVDEN. Pozemkové knihy od r. 1654 v MZA Brno, matriky od r. 1683 (fara Vratěnín a Lubnice)a urbár od r. 1628 tamtéž.

Poloha

přidat fotografie