Jezeřany-Maršovice (obec) [8972]

První písemná zmínka  o Jezeřanech pochází až z počátku 14. století, archeologické prameny však dokládají JV směrem od obce pravděpodobně mladohradištní dosud neprozkoumané sídliště, které snad souvisí s kostrovým hrobem z téhož období objeveným I.L. Červinkou v roce 1934 v blízkosti „jezeřanské" křižovatky v katastru Loděnic. To je důkazem raně středověké osady. V samotném prostoru intravilánu Jezeřan a Maršovic nejsou nálezy slovanské keramiky z doby hradištní k dispozici. Na otázku absolutního stáří osídlení v Jezeřanech-Maršovicích by mohl spolehlivě odpovědět teprve budoucí archeologický výzkum.

Třinácté století představovalo výrazný dějinný předěl. Raně středověký přemyslovský stát přecházel do vrcholně středověké fáze své existence, což provázely významné změny, které se nevyhnuly ani venkovu, kde se podstatným způsobem změnily vlastnické vztahy k hlavnímu zdroji obživy - k půdě. Ta byla doposud majetkem panovníka, v souvislosti s důležitými společenskými změnami přecházela postupně na vznikající rodovou šlechtu a hojně zakládané církevní instituce.

Zakladatelé významných moravských šlechtických rodů získávali první zboží jako odměnu za službu přemyslovskému knížeti (např. hradští úředníci, komoří aj.). Spolu s církevními ústavy pak dostávali ještě celá neosídlená území k dosídlení - kolonizaci.

Středověká kolonizace na Moravě vyvrcholila v 1. polovině 13. století  příchodem německého etnika, odtud je tato fáze kolonizace označována jako „německá", rozsáhlé přesuny obyvatelstva z hojně osídlených oblastí se týkaly i obyvatelstva slovanského. Němci totiž přichází až v samém závěru kolonizace - v období let 1210 - 1240.

Své majetky tehdy významným způsobem vedle šlechty rozšířily především církevní instituce - biskupství, kapituly a kláštery (rajhradští benediktini, dolnokounické premonstrátky, premonstráti v Louce u Znojma, cisterciačky v Oslavanech ad.).  V době kolonizace vzniklo mnoho nových osad a osady již existující prošly zásadními proměnami. Především je nutno zmínit vznik tzv. lánové soustavy (zemědělská půda byla rozčleněna na lány a ke každé usedlosti byla přidělena určitá lánová výměra - odtud pak pochází označení sedláků na dvouláníky, láníky, pololáníky atd.). Poddaní se na zemědělských usedlostech zakupovali, to znamená, že jim byly pozemky dědičně pronajaty na delší dobu nebo i navždy za určitý plat, který byl stanoven podle výměry pozemku a který museli v pravidelných splátkách odevzdávat své pozemkové vrchnosti (klášteru, šlechtici). Vlivem těchto změn pak zůstávali trvale připoutáni ke své půdě. Intravilán vesnice získal dnešní půdorys.

V souvislosti se stabilizací kolonizací vzniklých vesnic se začala vytvářet i síť farních kostelů, původně se kostely vyskytovaly pouze na knížecích hradištích. Ve 13. století existovaly fary a farní kostely v Loděnicích (po roce 1190), Malešovicích (před 1276), Pravlově (před 1276) a v Bohuticích (před 1253).

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že jsou Jezeřany a Maršovice výsledkem kolonizačního úsilí z přelomu 12. a 13. století. Jejich vznik snad souvisí s kolonizačními snahami dolnokounického kláštera, který byl založen v roce 1181 moravským velmožem Vilémem z Pulína.

strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie