Ctidružice (obec) [8938]

Doba založení naší obce není známa. První písemná zmínka je z roku 1365, kdy Jiří z Lichtenburka, který vzal od markraběte Jana léno na Bítov, přikoupil od Protiviny ze Ctidružic díl Ctidružic (Czadružic). V roce 1459 držel ves Smil z Lichtenburka, v r. 1464 Jindřich z Lichtenburka, v r. 1529 další Jindřich z Lichtenburka, v r. 1546 Václav mladší z Lichtenburka a v roce 1575 Bohunka Bítovská z Lichtenburka a její manžel Markvart Rájecký z Mírova. Ten byl špatný hospodář, majetek zadlužil a manželé byli nuceni tvrz Ctidružice, dvůr s poplužím a ves Ctidružice spolu s dílem Častohostic, městečkem a vsí Blížkovice a vsí Zálesí prodat. O tento majetek byl mezi šlechtou velký zájem. Nakonec byl v roce 1579 prodán za 28 500 zlatých městu Znojmu a tím vznikl tak zvaný Horní statek se správou ve Ctidružicích. Město koupilo tento majetek hlavně kvůli lesům. Nedostávalo se mu dříví pro domácnosti i veřejné a stavební účely, pro pivovary ve Znojmě a v Olbramkostele. Znojemští neměli dostatek peněz, a tak si museli vypůjčit ve Vídni, v Retzu, Jihlavě, Třebíči, v Hustopeči a jinde. Horní statek zanikl až v roce 1849 zrušením patriciální správy. Znojmo si však ponechalo lesy, které užívá i v dnešní době. Ostatní majetek byl rozparcelován a prodán.

Ve Ctidružicích robotovalo 9 sedláků se 2 koňmi a 6 podruhů tři dny v týdnu. V létě sedláci navíc se 2 koňmi nebo jedním pěším šest dnů v týdnu. Vyměřenou robotu měli i 2 sedláci se 2 voly. Bylo to 156 dnů v roce.

Ctidružická vrchnost a královské město Znojmo ještě v roce 1781 provedly zrušení roboty a nahradily ji placenou prací. Bylo to po vydání patentu o zrušení nevolnictví císařem Josefem II. Poddaní tímto patentem napříště nepotřebovali svolení vrchnosti k sňatku, vyučení se řemeslu či ke studiu a mohli se také svobodně stěhovat. Desátky se odváděly panství Ctidružice.

Po zrušení Horního statku v roce 1849 pokračoval vývoj jednotlivých obcí samostatně. Většina obyvatel se živila zemědělstvím a řemesly. V roce 1900 měla obce Ctidružice celkovou výměru katastru 1240 ha, z toho 650 ha polí, 94 ha luk, 24 ha pastvin, 5 ha zahrad, 1 ha vinic a 467 ha lesů. Z živností a řemesel se v roce 1911 uvádělí: hokynářství, dva hostince, kolář, obchodník se smíšeným zbožím a lihovinami, obchodník s mlékem, obchodník s pivem a vínem, pekař, dva kováři a pokrývač.

V roce 1924: dva hostinští, dva koláři, obchodník s dobytkem, kramář, obchodník s potravinami, obchodník se smíšeným zbožím, dva obuvníci, podkovář, pokrývač, stolař, povozník.

Před třicetiletou válkou bylo ve Ctidružicích dvanáct usedlostí, z nichž zůstalo osazeno devět a tři zpustly. Do roku 1671 byly znovu obnoveny dvě usedlosti. V té době byly ve vsi ze starých usedlíků 4 láníci a 5 pololáníků, z nových 2 lánící.

Podle Tereziánského katastru bylo ve vsi 801,7 měřic orné půdy a 4,5 měric zahrad. Z luk 41 fůr sena. Byl zde vrchnostenský dvůr Horní statek a ten měl v našem katastru 606 měřic polí, 278,4 měřic pastvin, 6 měřic zahrad, z luk 137 fůr sena a 35 fůr otavy.

(Literatura: Z vlastivědy obce Ctidružice)

Památky:

• Kaple svatého Jana Nepomuckého, kulturní památka, ve vsi z první poloviny 19. století, Ctidružice
• Boží muka z 18. století u silnice do Blížkovic, Ctidružice

Poloha

přidat fotografie