Dekretem prezidenta repebliky č. 12/1945 a 108/1945 dostalo se lidu českému zemědělské půdy. Dá se říci, že je to druhá pozemková reforma, která dává zemědělskou půdu do rukou nejchudších vrstev národa. Nejlépe je to vidět na pohraničí. Jako první Čech se vrátil 28.5.1945 do rodné obce pan Jan Dechet, který byl potom 6.6.1945 okresním národním výborem jmenován prvním správním komisařem v obci. Z jeho rukou přijímali noví osídlenci dekrety. Bezpečnost v obci těsně po osvobození v okolí udržovali vojáci československé armády. V červnu 1945 počala fungovat bezpečnostní služba SNB v Lechovicích a Čes. Křídlovicích, kam byla obec přidělena. Jako další osídlenec přišel pan Jan Kuchařík z Horních Dunajovic, po něm následoval Robert Trojan, třetí byl Bohuslav Holík, který se stal národním správcem velkostatku barona von Kübecka, jehož sídlem byl zámek v Lechovicích. Později statek převzal zemský národní výbor - správcem i nadále zůstává Bohuslav Holík. Osídlení obce skončilo asi v druhé polovici r. 1946. Katastr obce Borotice se rozkládá od železniční tratě Hrušovany - Znojmo mezi obcemi Krhovice, Hodonice, Lechovice, Čejkovice a Č. Křídlovice. Výměra orné půdy v r. 1945 byla 1077 ha, v r. 1946 bylo provedeno scelování. Majetek obce v té době obnášel 3213 ha půdy, cenný majetek obce byla třešňová alej od Borotic do Lechovic, čítala 214 stromů. V říjnu 1945 byla ONV ve Znojmě jmenováná správní komise, která vedla správu do doby, než byly utvořeny politické strany. Předsedou správní komise byl jmenován Bohuslav Holík, členy pak Jindřich Ferda, František Povolný, Petr Pokorný, Karel Pavlů. Tajemníkem na OÚ se stal Valentin Jeřábek. Úřadovalo se na obecním domě č.p.68, po Němcích byl převzat inventář kanceláře, kde se až do příchodu RA úřadovalo jen německy. V r. 1946 byly vyhlášeny první volby, v obci kandidovaly 3 strany: komunistická, nár. socialistická a lidová. Komunisté dosáhli 8 mandatů, národní socialisté 7 a strana lidová 2 mandáty. Předsedou se stal Jaroslav Nekvasil, pekař v Boroticích za stranu nár. socialistickou. Obec Borotice s osadou Filipovice čítala v r. 1945 141 čísel. Mnohé budovy byly hodně staré, další pak značně poškozeny z války. Též všechny mosty přes Jevišovku byly Němci vyhozeny, takže byly postaveny jen provizorní dřevěné. Ke konci r. 1946 komise ONV Znojmo prohlédla vesnici a ze zdravotních důvodů nařídila odklizení celkem 27 domů. Práce při odklizování prováděli občané sami za vedení Jana Kotoulka. A sankce budov byla provedena za finanční podpory státu a obec tím nabyla lepšího vzhledu. Po té bylo započato se stavbou mostů přes 3 ramena Jevišovky. Stavbu vedl Krajský národní výbor v Brně za vedení ing. Homoly. Mosty jsou betonové se železnými nosníky. Náklad na vybudovnání mostů obnášel částku 394 000 Kčs a byl kryt příspěvkem KNV v Brně. V r. 1947 byl v obci zřízen místní rozhlas. Síť i rozhlasovou ústřednu instaloval J. Židlík z Jaroslavic. Byli jsme první obcí v širokém okolí. Byl konec bubnování Šturce, později Ignace Crhounka, kteří 1x za den vyhlašovali zprávy národního výboru. Vlakové spojení s okrením městem Znojmem dělo se na železniční stanici Božice - Jaroslavice, vzdálené od obce 6km. Dokud nebyla zahájena pravidelná doprava osob z Lechovic do Znojma, chodilo se denně na vlak do Božic. Od r. 1945 byla obec připojena na poštovní úřad do Lechovic. Telefon byl napojen na ústřednu v Božicích a telef. stanice byly nainstalovány na MNV a st. statku, obdržely čísla 2 a 3. Škola byla v Boroticích do r. 1945 dvojtřídní - německá. Budova byla velice zchátralá, správce školy byl jmenován dekretem ONV ve Znomě Petr Pokorný. Jeho úkolem bylo dát školu do pořádku. V r. 1945 učil P. Pokorný ve škole sám. Generální oprava byla konkursem zadána staviteli Petru ze Znojma. Veškeré práce s adaptací trvaly 3 měsíce, takže na škole začalo vyučování v říjnu 1947. Oprava školy si vyžádala 578 627 tis. Kčs. 330 tis. Kčs přispělo ministerstvo školství. Tak se stala národní škola jednou z nejpěknějších budov v obci. MŠ byla umístěna nejprve v přízemí v tělocvičně, v r. 1947 pak byla pří opravách přemístěna do bývalého bytu řídícího učitele. Byla vybavena novým nábytkem a množstvím hraček. První učitelkou v r. 1945 byla Anna Jakůbková, v r. 1946 Pavla Davidová a v r. 1947 Marie Večeřová. Do r. 1948 proběhlo mnoho změn ve výměně obyvatelstva. V r. 1947 a 48 přistěhovalo se do obce hodně občanů slovenské národnosti z Rumunska, aby pracovali na statku. Některé domy zde byly převzaty státním statkem jako domy deputátní. Bydleli v nich pak zaměstnanci statku.
Historický Únor 1948 se odrazil také v dění v náší obci. Byl vytvořen akční výbor, jehož předsedou se stal Jan Kotoulek. Předsedou strany KSČ byl Oldřich Nečas. Místní národní výbor se stal opavdu aktivní, svědčí o tom mnoho akcí týkající se zvelebení obce. První akcí bylo upravení prostoru před usedlostí Rudolfa Plevy, Karla Bernáta, Aloise Koloucha. Zbory po Němcích byly odstraněny a na velkém prostranství postaven se zbírek památník osvobození, odhalený v květnu 1949 za široké účasti veřejnosti. Od památníku byla v té době provedena kanalizace směrem k lukám. Další akcí bylo postavní požární nádrže na náměstí ve dvoře obecního domu nákladem 19.945 ,- Kčs, uhrazena KNV v Brně. V květnu r. 1948 postihlo katastr obce Borotice krupobití, celá úroda byla zničena. Občanům byla ihend poskytnuta záloha na nákup osiv a setby ve výši 52.040 ,- Kčs, na opravu studní bylo NV věnováno 124.000 ,- Kčs, byly opraveny obecní cesty vycházející do polí. V témže roce bylo zřízeno jeviště v hostinci p. Kejíka nákladem 94.000,- Kčs. Jeviště dodala firma Fert z Brna. Kromě pěkného portálu s těžkou červenou oporou má jeviště velkou rozvodnou desku, 24 reflektorů, 4 kuželové reflektory - odehrálo se zde mnoho divadelních představení. JZD vzniklo v Boroticích z utvořeného strojního družstva založeného 14.3.1948. Předsedou tohoto strojního družstva byl zvolen František Nečas, místopředseda Václav Musil, jednatelem Karel Burget, pokladníkem Josef Okoun, hospodářem Oldřich Nečas. Družstvo čítalo 30 členů. Základem hospodaření bylo zakoupení traktoru, přívěsného vozu a orného nářadí. Na podzim 1949 ze strojního družstva vzniklo JZD. Pro společnou výrobu byly adaptovány stodoly pro ustájení skotů a vepřů a to u Jindřicha Ferdy, Štěpána Mokrohajského a na usedlosti Štěpána Pokorného. Počátky byly svízelné, chyběly zkušenosti jak v organizaci práce, tak kontrole i administrativní evidenci. Novým pokladníkem byl Katel Pavlů, účetník Jan Kotoulek. Do r. 1953 po Františku Nečasovi byl předsedou Jan Bernát, který později přestoupil do státních statků a od června 1953 má družstvo nového předsedu Františka Kučírka, účetního Jana Vaňka z Lechovic. Výše pracovní jednotky byla velmi nízká. V r. 1953 brali družstevníci na pracovní jednotku až 5,20 Kčs, konečný doplatek koncem roku činil 1,80 plus naturální dávky. V r. 1954 byla postavena montovaná drůbežárna a na to sušárna tabáku. Tabáku se v Boroticích dobře dařilo, byl dobré kvality a přinášel dobré příjmy do pokladny.