Jílové u Prahy (obec) [8796]

Archeologické průzkumy a nálezy prokázaly přítomnost keltského obyvatelstva na katastru obce již v období kolem 3. století př.n.l. Některé z nálezů však prokazují, že osídlení katastru proběhlo již v době kamenné. Městečko později proslulo těžbou zlata a tak je možné, že základy této těžby zde položili již právě Keltové, kteří ze zlata zpracovávali obětní dary, mince a podobné předměty. První zmínka o Jílovém pochází z roku 1331, kdy byla ves vysazena na staré obchodní stezce z Prahy do Rakouska. Těžba zlata zde, v tomto královském městě, trvala až do roku 1422, kdy město a hornické zařízení zničili husité. Těžba zlata se zde jen obtížně vzmáhala a když už se tak povedlo obnovit původní objemy vytěženého zlata vypukl v Jílovém roku 1567 požár, který obec téměř celou zničil. Několik dalších pokusů těžby zde probíhalo až do 20. století, ale poslední průzkum širokého okolí již potvrdil vyčerpanost jednotlivých ložisek a zlatonosných žil. Z této činnosti zbyly v okruhu kolem 8 km od Jílového četné stopy těžby a nedá se přesně určit, které jsou z keltského a které ze středověkého období. Díky těžbě zlata je město opředeno zajímavými pověstmi a dokonce zde jistou dobu pobýval i dvorní alchymista Rudolfa II. Edvard Kelly, který zde zakoupil několik domů a pivovar. Později však o všechno přišel a musel se zachránit útěkem z českých zemí. Nalezneme zde i naučnou stezku Jílovské zlaté doly, která vychází kostela sv. Vojtěcha proti muzeu. Celkem měří 4,5 km a nalezneme zde 7 zastávek. Z městských památek si povšimněme např. budovy radnice a šatlavy, která původně stávala v místech dnešních domů čp. 20 a 21. Po požáru v roce 1636 byla obnovena až za dlouhou dobu a dnešní podoba radnice pochází z roku 1724. Obecní šatlava z roku 1851, byla obnovena v roce 1997. Oba kostely původně gotické byly později přestavovány či upravovány. Kostel sv. Vojtěcha z první poloviny 13. století byl roku 1567 silně poničen požárem a k celkové obnově došlo až roku 1857. Kostel byl sice opravován ihned po požáru, ale brzy došly finanční zdroje a opravy se tak protáhly na mnoho desetiletí. Mezitím došlo k několika stavebním úpravám a celkové barokizaci budovy. Další opravy probíhaly od roku 1990 do roku 1999. Zajímavostí kostela je především jeho architektonické řešení, neboť věž stojí mezi kněžištěm a kostelní lodí. Kostelík Božího těla na zdejším hřbitově pochází také ze 14. století. V roce 1934 zde vznikl i kostel československé církve husitské. Dalším zajímavým domem je dům zvaný Mince, který byl do roku 1420 sídlem horního úřadu a který také později vlastnil zmíněný Edward Kelly. Od roku 1876 vlastní tento dům obec a dnes je v něm umístěno regionální muzeum. Z Jílového vychází naučná stezka, která nás přivede i ke štole Svatého Josefa v rokli Kocour nedaleko Dolního Studeného. Tuto štolu je možno navštívit, neboť jejím správcem je právě Jílovské muzeum. Ve štole můžeme spatřit zajímavé uložení zlatonosných hornin. Nedoporučujeme však přístup osobám s handicapy a klaustrofobií. Z okolí Jílového si ještě připomeňme kapli sv. Václava u Lázní a známý železniční viadukt Žampach, který překlenuje rokli Kocour v délce 109 m a s výškou 42 m je uváděn jako nejvyšší kamenný železniční most v ČR. Pro upřesnění uveďme že byl dostavěn v roce 1899 a 1. 5. 1900 po něm přejel první vlak.V Jílovém též pobývali i významní malíři. Městečko se nachází na křižovatce turistických cest. Zelená TZN prochází Jílové v ose sever – jihu od Libře k Borku a Kamennému Přívozu. Modrá TZN křižující uvedenou zelenou TZN přichází do Jílového od zastávky ČD Luka pod Medníkem a dále pokračuje východním směrem k Těptínu, kde navazuje na červenou TZN od Kamenice.

Poloha

přidat fotografie