Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Dobříč (obec) [8781]



První písemná zmínka o obci je z roku 1205. Svědectví o existenci Dobříče obsahuje zápis o situaci v tehdejším ostrovském klášteře, kde se píše, že vladyka Nostislav daroval dvorec Dobříč, který představoval čtyři lány spolu se štěpnicí (sadem) a přilehlým lesem, ostrovskému klášteru (klášter vnikl v roce 999 na Ostrově u Davle. Název Dobříč vypovídá o tom, že zde byl majetek, v našem případě dvorec, který patřil jistému Dobříkovi. Z toho vyplívá, že Dobříkův dvorec existoval již před rokem 1205. V latinsky psaných spisech se Dobříč objevuje jako villa Dobrziecz. Později v české podobě jako Dobřieč, potomDobřič a od roku 1925 současný název Dobříč. Obec patří do okresu Praha-západ, na Katastrálním úřadu je obec vedena jako Dobříč u Prahy. Za 800 let své existence prošla pohnutými dobami a vystřídala mnoho vlastníků. Ve spisech někdy není možné v tomto dění nalézt přesnou kontinuitu.

Nedlouho po smrti králr Přemysla Otakara II. roku 1278 vrhla do země vojska ,,braniborů" a zle ji zpustošila. I ostrovský klášter byl zpustošen spolu s okolními 24 vesnicemi. Klášterní komunita prožívala těžké chvíle opět v létech 1307 - 1310 brzy po zavraždění posledního Přemyslovce Václava III., kdy v okolí rabovala vojska Jindřich Korutanského.Teprve nástupem Lucenburků na český trůn skončily interverze cizích vojsk a situace se poněkud zklidnila. Opat ostrovského kláštera Heřman přesto požádal roku 1310 papeže Klimenta V. o ochrannou listinu, ve které bylo potvrzeno panství ostrovského kláštera v celé jeho velikosti, včetně dvorce v Dobříči. (Dokument je uložen ve Státním ústředním archivu v Praze). Roku 1420 lze považovat za datum, od kterého začala totální zkáza ostrovského kláštera. Jakmila hustská vojska dobyla a vypálila klášter na Zbraslavi, vydala se směrem k Ostrovu. Dne 10.srpna 1420 byl klášter ostřelován a po dobytí vypálen. Části mnišského společenství se podařilo zachránit a přečkat nepříznivé časy ve Svatém Janu pod Skalou. Císař Zikmund roku 1421 zkonfiskoval veškerý majetek kláštera a věrným šlchticům, kteří stáli na jeho straně, dal do zástavy dvory, městečka a vesnice. Mezi obdarovanými byl i Hospřid z Hostivice, který v roce 1436 získal Dobříč a Mezouň. Nový pán pak pronajímal dvorec v Dobříči drobným šlechticům. Za vlády Vladislava II. Jagelonského (1471 - 1516) se podařilo klášteru získat zpátky Davli a Koncem 15.století ještě 10 vesnic. Patřil k nim i statek v Dobříči. Za opata Štěpána roku 1502 byl dvůr pronajat manželům Václavovi a Anně za roční pacht 4 kop grošů. Jelikož ale řádně neplatili, byl jim dvůr odňat. Za opata Jana V. (1517 - 1539) byl dvůr postupně pronajat Janu Číchovi a od roku 1536 Janu Křížkovi. Obnova kláštera na Ostrově představovala velké finanční náklady, proto opat Jan V. se v roce 1517 rozhodla usadit ve Svatém Janu pod Skalou, takže se od této doby fakticky začala nová existence kláštera, teď už svatojánského. V době povstání českých stavů byly vsi Svatý Jan pod Skalou, Sedle, Hostín, Bubovice a dvůr vDobříči roku 1619 zabaveny a prodány Jindřichovi Šťastnému Homotovi z Harrasova. Dobříč byl krátkodobě připojen ke statku v Chrustenicích. Ve stejném roce dvě chalupy v Dobříči, které parřily svatovítské kapitule byly dány měšťanu na Starém Městě pražském Matouši Michalovému. Po prohrané bitvě na Bílé Hoře roku 1621 získal kláčter svůj nevelký majetek zpět. V roce 1622 Dobříč byl pronajat paní Kunhutě Kunšové z Berbisdorfu. Za aktivní účast ve stavovském povstání byli Berbisdorfové potrestáni a někteří odešli ze země. I paní Kunhuta odešla do ciziny, ale ještě stačila před svým odchodem dvůr v Dobříči zadlužit. Údajně dlužila 1138 kop míšenských. V roce 1623 byly dvě dobříčské chalupy navráceny svatovítské kapitule. Za třicetileté války byl dvůr v Dobříči zničen.

Opat Kotterovský v roce 1710 koupil část vsi Dobříč parřící svatovítské kapitula od Petra Daverina za 3800 zl. a zároveň ji vykoupil z poddanství k Chrášťanům za 1000 zl. od téže kapituly.

V roce 1785 byl z nařízení císaře Josefa II. Svatojánský klášter zrušen a majetek rozprodán. V roce 1790 hrabě Sweerts-Sporck zakoupil dvůr v Dobříči. Později se dvůr dostal do majetku císaře a od roku 1873 opět do soukromých rukou. I další zprávy nejsou jasné. Víme pouze, že dvůr v Dobříči se znovu vrátil rakouskému císaři Františku Josefovi a po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl přeměněn na státní statek. Po roce 1990 dvůr v Dobříči zakoupil Ing. Josef Čemák z Tachlovic, ale bez polností, luk a jiných pozemků. Samozřejjmě se průběžně rozvíjela i obec, ale nenašli jsme o tom záznamy. Pouze zmínku, že kdysi 2 chalupy patřily svatovítovské kapitule.

Historie byla čerpána z knihy Mgr. Hany Opleštilové "Dobříč 800 let 1205-2005"


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Dobříč (obec) Plzeň-sever
obec, osada Dobříč (obec) Praha-západ



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)