Vlkančice (obec) [8757]

První historické nálezy o osídlení katastru obce pocházejí z 11.století a byly zjištěny na východ od budovy čp.1 v Pyskočelích(bývalý dvůr, dnes Andělův statek). Jsou uloženy v soukromé sbírce pana Karla Krále v Sázavě. Písemné zprávy pocházejí z doby pozdější a značně se rozcházejí, o vsi Vlkančice je prý v historických pramenech poprvé zmínka až v roce 1436, kdy obec patřila Sázavskému klášteru. Dle údajů zjištěných v Regionálním muzeu v Kolíně měla mít stejného majitele i v roce 1543. Dr. František Kráse ve své práci "Sv.Prokop, jeho klášter a památka u ledu" vydané v roce 1895 uvádí, že podle údajů z pozůstatků zemských desek prodal Ojíř z Drletína roku 1374 Drletín klášteru v Sázavě. Ve své práci dále uvádí, že Vlkančice, Drletín, Stará Hůra a Pyskočely patřily Sázavskému klášteru již před rokem 1421. 
V průběhu dalších let se klášter dostal do tíživé hospodářské situace a v roce 1487 prodal opat Jan dvůr v Pyskočelích nějakému Maříkovi, roku 1525 připadl dvůr Drletín (později uváděný jako kmetcí-tj.poddanský dvůr) Jaroslavu Šellemberkovi z Kosti, nejvyššímu komorníku království českého.Vlkančice, Stará Hůra a Pyskočely připadaly roku 1528 snad rodu Slavatů v Kostelci nad Č.l. Nepodařilo se zjistit, kdy se celá obec opět vrátila klášteru.Po potlačení stavovského povstání zkonfiskoval roku 1547 Ferdinand I. duchovní statky a celá obec se stala součástí komory královské. Z kusých historických pramenů se podařilo zjistit, že v roce 1563 byl u Pyskočel velký klášterní mlýn. V roce 1666 byl kmetcí dvůr Drletín jako zástava součásti panství Komorní Hrádek, který patřil rodu Valštejnů. V tomto roce majitel Komorního Hrádku Jan Viktorin z Valdštejnu zemřel a Drletín se měl vrátit klášteru v Sázavě. Došlo však ke sporu, královskou komorou byla jmenována komise a ta rozhodla ve prospěch Komorního Hrádku.Další údaje se podařilo zjistit až z let 1844 a 1848, kdy celá obec byla součástí panství Komorní Hrádek, kde byl od 2.7.1837 majitelem kníže Khevenmüller. Bohužel poslední majitelé převezli většinu archívu v průběhu 2.světové války do Vídně, v archívu v Benešově jsou pouze trosky, takže pro studijní účely bylo použito staré gruntovní knihy z let 1778-1872 a k dispozici je ještě gruntovní kniha z let 1713-1772. 
Po zrušení roboty a vytvoření nových správních celků se obec stala v roce 1850 součástí okresu Kostelec nad Č.l., kde bylo tehdy i hejtmanství. Sídlo krajské vlády bylo tehdy v Pardubicích.V roce 1855 bylo hejtmanství rozděleno na dvě části: na Kostelec nad Č.l. a Český Brod a obě části byly převedeny do krajského úřadu v Praze. V roce 1868 došlo opět k další reorganizaci, v Českém Brodě bylo zřízeno hejtmanství pro soudní okres Český Brod i Kostelec nad Č.l. Po 2.světové válce byla i soudní správa převedena do Českého Brodu a v Kostelci nad Č.l. okres zrušen. Takto vytvořená organizace okresů trvala až do roku 1960, kdy byl okres Český Brod zrušen a obec se zařadila do okresu Kolín až do roku 2006. Od roku 2007 je obec začleněna do okresu Praha-východ. 
Také se sluší připomenout, že součástí obce Vlkančic byla do roku 1927 i obec Mělník, která se v tomto roce osamostatnila, ale dnes je součástí obce Úžice, okres Kutná Hora.

Poloha

přidat fotografie