Z historického hlediska náležely Hrusice při datu první zmínky (1205) do majetků královské komory. Později se dostaly ke Staré Dubé, Čejchanovu hrádku a Ježovu. V roce 1436 získali ves páni z Dubé a připojili ji ke zlenickému zboží. Po zničení Zlenic byly hrusické statky spojeny s panstvím na Komorním Hrádku, kde setrvaly až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. V roce 1525 je v obci udávána tvrz o jejichž majitelích a historii nemáme téměř žádných podkladů. První zmínku o zdejším svatostánku máme z roku 1200, kdy náležel ke klášteru sv. Kiliána na Ostrově u Davle. Později
kostel získal klášter sv. Prokopa v Sázavě. V 16. století byla změněna patrimonizace kostela na sv. Mikuláše. Teprve roku 1785 byla navrácena sv. Václavu. Kostel sv. Václava je zajímavě figurálně vyzdoben a to i po přestavbě, která jej uvedla v 17. století do barokní podoby. S kostelem také úzce souvisí budova fary, v dnešním čp. 43, která byla vystavěna v roce 1914. Původní fara stávala v místech dnešního úřadu. Na domě čp. 15 se nachází pamětní deska Josefa Lady, který se v Hrusicích narodil roku 1887. Nejedná se však o jeho rodný dům, ten byl v minulosti zbořen. Památník Josefa Lady je zřízen v domě čp. 115. Ves Hrusice zvěčnil Josef Lada ve své knize o kocouru Mikešovi. V obci také nalezneme pomník padlých z I. sv. války. Zdejší klášter v dnešním čp. 43, náležel ženské větvi řádu sv. Františka. Sestry zde působily až do roku 1950. Z dalších budov již vzpomeňme jen Mlýn Hubačov, prvně dokládaný v 15. století, který byl v roce 1978 zbourán kvůli výstavbě dálnice. Obcí prochází žlutá TZN od Mirošovic k Ondřejovu. Do blízkosti obce se na křižovatku se zmíněnou žlutou též napojuje zelená TZN od Senohrab.
Města, obce se stejným, nebo podobným názvem | |||||
---|---|---|---|---|---|
Typ | Název | Vl. | Zn. | Okres | |
![]() |
Hrusice (obec) | Praha-východ |