Hradec nad Svitavou (obec) [8573]

Obec nacházející se téměř 4 km jižně od města Svitav v údolí řeky Svitavy, prochází jí železniční trať z Brna do České Třebové a souběžně s ní silnice z Letovic do Svitav, stejným směrem prochází po levém břehu řeky Svitavy obcí místní silnice ze Svitav do sousedící obce Radiměře.

Do roku 1991 náležela obec pod město Svitavy, od roku 1991 byl v obci zřízen samostatný obecní úřad. Nadmořská výška činí 480m. V místě je také pošta, železniční stanice, zdravotní obvod, fara a škola. Katastru obce měl v roce 1950 výměru 2.474ha. V současné době má obec asi 550 domů a 1708 obyvatel.

Archeologické nálezy sahají do doby neolitu ukazují na staré osídlení tohoto místa, obec je poprvé připomínána roku 1270 jako ves biskupova a v této době zde již stál farní kostel sv.Kateřiny. Později byla ves lénem počítaným k obvodu svitavskému, roku 1939 k obvodu mírovskému. Název části obce Burghügel nebo Turmhügel předpokládá existenci tvrze či hrádku, která však nebyla doložena písemnými prameny. Roku 1513 biskup Stanislav Thurzo povolil odúmrť kromě městu Svitavám také vsím na panství a též Grándorfu. Roku 1455 vlastnil Jindřich z Dětřichovi 11 lánů v Grándorfu, roku 1544 patřily Kryštofu z Boskovic a na Třebové, jenž je prodal Kryštofovi z Nardeta a na Letovicích. Roku 1566 přijal léno na část vsi Hanuš Frydrych hr.z Nardeta a na Letovicích a roku 1567 Jetřich starší Vilému Prusinovic. Jetřich a Petr Podstatští prodali roku 1570 léno Grándorf biskupu Vilému Prusinovskému, který dal roku 1570 tamnímu faráři odúmrť. Biskup Jan pak udělil roku 1573 léno na Grándorf Stanislavu Pavlovskému z Pavlovic a jeho synu Václavovi. Díl vsi drželo od roku 1580 město Svitavy, když koupilo od Jiříka Kamenohorského z Kamenné Horky, lenního písaře biskupského, 13 poddaných za 1000 zl. A roku 1630 celé léno. Roku 1652 postoupil Jan Leichner Horní mlýn v Grándorfu biskupské vrchnosti za 500 hřiven. V obci byl i větrný mlýn, který roku 1750 získal koupí Pavel Müller o d svitavského panství za 500 zl. Mezi Kamennou Horkou a Grándorfem zanikla ves Bolen, kterou dal roku 1272 založit s kostelíkem, filiálním ke kostelu v Grándorfu biskup Bruno ze Schauenburka. Ves sdílela do roku 1850 osudy svitavskému panství. Před třicetiletou válkou bylo ve vsi 76 usedlých, při druhé lánové visitaci roku 1677 zde bylo zjištěno 71 usedlých a 5 poustek, z nichž 2 usedlí zemřeli a 3 zběhli. Podle výměry pozemků bylo ve vsi 15 velkých sedláků s výměrou více jak 61 měřic, 50 středních s výměrou 20 až 60 měřic a 6 malých s výměrou 1 až 30 měřic. Všech 5 poustek bylo na usedlostech střední velikosti. Podle Tereziánského katastru moravského bylo v Grándorfu 3.153,7 měřic orné půdy, 65 měřic zahrad, 382,1 měřic lad, 151,4 měřic pustin, 102,6 měřic pastvin a 32 měřic lesa, z luk bylo 101,75 fůry sena. Koncem feudálního období roku 1843 žilo v Grándorfu celkem 2031 obyvatel, z toho 912 mužů a 1119 žen ve 342 domech a 449 domácnostech. Z nich se živilo zemědělstvím 136 osob, řemesly 34 osob, oběma uvedenými zároveň 6 osob a 271 osob není uvedeno žádné zaměstnání, kromě faráře a učitele, takže se většinou jednalo o nádeníky. Ve vsi byla 1 dědičná rychta s výměrou 116 jiter, 10 celoláníků s 41 až 75 jitry, 20 třičtvrtěláníků se 37 až 66 jitry, 26 pololáníků s 32 až 49 jitry, 12 čtvrtláníků s 25 až 26 jitry, 9 podsedláků se 6 až 19 jitry a 64 domkářů s ½ až 1 ½ jitra půdy. Dále je uváděno ještě 197 domkařů se zahradou či bez ní. V selských usedlostech byli hospodáři ku pomoci 1 pacholek a 1 děvečka. Ve vsi se chovalo podle údajů z roku 1842 169 koní, 2 býci, 11 volů, 546 krav, 165 kusů mladého dobytka, 250 ovcí a 180 vepřů. Průměrný stav dobytka na usedlostech byl 4 koně, 6 krav, 3 kusy mladého dobytka, 20 ovcí a 2 vepři, drůbež se chovala jen pro potřeby domácností. Desátky byly odváděny faře v místě a ve Svitavách. Tržním místem pro Grándorf bylo město Svitavy, někteří však jezdili na obilní trhy až do Litomyšle v Čechách. Většina domů byla postavena z pevného materiálu, tedy kamene nebo cihel, a pokryta šindelem, dřevěné stodoly byly pokryty slaměnými došky. Byly v dobrém stavu a účelně postaveny k hospodaření. Pouze 1 dům byl pojištěn proti ohni. Ve vsi byla fara a škola. Z výrobních podniků byly ve vsi 2 mlýny na horní vodu. Každý se 3 složkami, které pomlely ročně asi 6.000 měřic obilí na mouku.

Správní vývoj obce do roku 1850

Do roku 1849 byl Grándorf součástí panství Svitavy, od roku 1850 byl začleněn do roku 1855 pod politickou pravomoc Podkrajského úřadu v Moravské Třebové a v rámci soudní správy pod Okresní soud ve Svitavách. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl podřízen v období 1855 až 1868 Okresnímu úřadu ve Svitavách. Když byly v roce 1868 veřejná správa a soudnictví odděleny, vrátil se pod pravomoc Okresního hejtmanství v Moravské Třebové, které získalo pravomoci i pro soudní okres Svitavy. Sem patřil až do okupace v říjnu 1938, kdy náležel do konce války pod správní okres (Landrát) ve Svitavách v župě Sudety (Sudetengau). V roce 1945 byl obnoven předválečný stav a Grándorf náležel do roku 1949 pod správní okres v Moravské Třebové. Po reorganizaci státní správy v roce 1949 připadl do roku 1960 již přejmenovaný Hradec nad Svitavou pod nově vzniklý správní okres Svitavy v Brněnském kraji. Po další reorganizaci roku 1960 byl Hradec nad Svitavou začleněn pod zvětšený okres Svitavy ve Východočeském kraji.

Statistika počtu domů a obyvatel v letech 1880 až 1950

V roce 1880 měla obec 373 domů a 2539 obyvatel, až na 7 obyvatel vesměs německé národnosti a katolického náboženství. V roce 1921 zde bylo napočítáno 403 domů a 2549 obyvatel, z toho 54 Čechů, v roce 1930 již 479 domů a 2799 obyvatel, z toho 143 Čechů. Hospodářská půda měla v roce 1900 rozsáhlou výměru 2395 ha, z toho 1754 ha pole, 358 ha lesy, 200 ha louky, 68 ha pastviny a 15 ha zahrady. V tomtéž roce se v obci chovalo 128 koní, 985 kusů hovězího a 431 kusů vepřového dobytka, uváděna je též 1 ovce.

Vývoj obce v letech 1900 až 1990

Do 1.světové války se většina obyvatel živila zemědělstvím a živnostmi. V roce 1911 zde bylo: 11 hostinců, 3 koláři, 2 kováři a podkováři, 5 kramářů, 4 krejčí, 2 mlynáři, 10 obchodníků s různým zbožím, 6 obuvníků, 4 pekaři, 1 pokrývač, 13 prodejců lihovin, piva a tabáku, 1 řezník, 1 sedlář, 5 stolařů, 1 tkalcovství, 1 výrobce sýrů a 1 výrobce štěrku a 1 zámečník. Další obyvatelé nalézali zaměstnání ve svitavských textilkách a v nedalekém lomu. Ve 20.století v meziválečném období zde vzniklo několik dalších průmyslových podniků: od roku 1930 strojírna, od roku 1935 kuželna a 2 tkalcovny. V roce 1924 jsou uváděny živnosti: 2 holiči a kadeřníci, 14 hostinců, 1 kolář, 4 kováři, 2 kramáři, 6 krejčích, 2 mlynáři, 10 obchodníků s různým zbožím, 2 pekaři, 1 pokrývač, 1 řezník, 1 sedlař, 7 ševců a 3 stolaři. V obci bylo 64 majitelů zemědělských závodů. Obec byla elektrifikována v roce 1932. V meziválečném období a ve 2.polovině 20.století nacházelo obyvatelstvo zaměstnání v zemědělství, průmyslu a v řemeslech. JZD zde bylo založeno roku 1949, v roce 1976 se spojilo s JZD Svitavy-Lány v JZD Čs.-sovětského přátelství v Hradci nad Svitavou. V současné době zde provozuje zemědělskou výrobu Sylan, s.r.o., a další soukromí zemědělci. Po roce 1945 byla postavena v obci budova základní školy a prodejna Jednoty.

Poloha

přidat fotografie