Zelený vrch (kopec) [855]

Zelený vrch (586 m) je výrazný zalesněný znělcový kopec, vyčnívající asi 1,5 km severovýchodně od Cvikova nad severním okrajem Drnovce. Někdy se též nazývá Drnovecký vrch, protože jeho starší německé jméno Grünberg bylo od této osady odvozeno (Drnovec = Klein Grün). Hora se dvakrát v minulosti stala útočištěm vzbouřených sedláků. V dubnu 1680 se zde ukryli poddaní ze Cvikova a okolních vsí, kteří se postavili proti těžkým robotám a vydírání tehdejšího majitele zákupského panství Julia Františka Sasko-Lauenburského. Hora ale byla obklíčena vojskem generála Piccolominiho a po dvou dnech odporu se vyhladovělí vzbouřenci vzdali. Podruhé se zde nespokojení sedláci shromáždili roku 1775; také jejich povstání ale skončilo neúspěšně a několik sedláků bylo na 4 týdny uvězněno v Mladé Boleslavi. Za války o bavorské dědictví byl Zelený vrch 1. srpna 1778 obsazen rakouským vojskem, které se tu opevnilo valy, ale Prusové je odtud vytlačili k Jablonnému a Českému Dubu. Zbytky šancí prý byly patrné ještě ve 2. polovině 19. století.Horní část Zeleného vrchu tvoří znělcová kupa, v jejímž podloží jsou křídové pískovce, budující dolní část svahů s nevelkými skalami. Na jihozápadě vybíhá ke Cvikovu skalnatý hřbítek, na jehož jižním úpatí je ve skále vytesaný starý sklep. Tvoří jej dvě asi 40 m dlouhé rovnoběžné hlavní chodby, uprostřed vzájemně propojené další chodbou. Sklep byl patrně vytesán jako podzemní kryt někdy před koncem 2. světové války a zůstal nedokončen. Údajně se zde pak ukrývali členové místní odbojové skupiny Waltro. Na temeni hřbítku nad jeskyní je několik starých pískovcových lomů, ve kterých se dříve lámal kámen na stavbu cvikovských domů. V jednom z lomů vybudoval v roce 1920 cvikovský ochotnický spolek malebné lesní divadlo, na jehož jevišti stály dva dřevěné domky, tvořící malou náves. Dnes zde však zůstala už jen nevelká ve skále vytesaná místnost s okénkem a v protější stěně krátká chodba s výklenkem. Na nízkém svahu kolem lomu jsou dosud patrné zbytky hlediště. Od města sem vedla stará cesta s upravenými kamennými schody.Až do 2. světové války byl Zelený vrch oblíbeným výletním místem. Na jeho svazích byly upraveny četné vycházkové cesty a stály tu také dva hostince. Asi v poloviční výšce severního svahu kopce je několik pískovcových skal, z nichž nejvýznamnější se podle dávného pálení milířů nazývala Uhlířská skála (Köhlerstein, 471 m). Roku 1894 byla na jejím temeni zřízena vyhlídka a v její těsné blízkosti byl postaven dřevěný letní hostinec, který se až do roku 1905 nazýval "Hostinec na Köhlerbergu". Při příležitosti 100. výročí úmrtí básníka Friedricha Schillera byla vyhlídková skála cvikovským Horským spolkem upravena a přejmenována na Schillerovu vyhlídku. Dne 9. července 1905 zde byla slavnostně odhalena pamětní deska s letopočty 1805-1905 a názvem "Friedrich Schiller Warte", kterou tu nechal umístit Otto Vonach ze Cvikova. Stejné jméno od té doby nesl také sousední hostinec. Druhý hostinec Schweizerhaus (= Švýcarský dům) stál na ostrohu zvaném Bittnerův kámen (Bittners Stein), vyčnívajícím ze svahu nad Drnovcem. Postavil jej drnovecký hostinský Josef Böhm a byl od něj krásný výhled k jihu na rozlehlou krajinu českolipska se vzdálenými dominantami Bezdězu a Vlhoště. Po 2. světové válce oba hostince zanikly. Na ostrohu nad Drnovcem se dodnes dochovalo zčásti zděné a zčásti ve skále vytesané sklepení, z hostince u Schillerovy vyhlídky zůstaly už jen zarostlé zbytky základů. Skalní vyhlídka se zachovala dodnes a ačkoliv je částečně přerostlá stromy, stále je z ní pěkný výhled do okolí Mařenic s výraznými vrcholy Luže, Hvozdu a Jezevčího vrchu. V okolí vyhlídky jsou nevýznamné horolezecké skály Trávnická jehla, Kohoutek a dále k západu skály Hrádek a Přeskoková.K severozápadu vybíhá od Zeleného vrchu nižší Křížový vrch s upravenou Kalvárií, na východě jsou u silnice z Kunratic u Cvikova do Mařenic zajímavé pískovcové skály, nazývané kdysi podle mlýnského náhonu "Mühlflorssteine". Na jižním úpatí kopce byl na tzv. Červeném vršku při silnici ze Cvikova do Drnovce v roce 1680 zřízen morový hřbitov, na kterém byly pohřbeny oběti epidemie ze Cvikova a okolních vesnic.

Poloha

přidat fotografie