Plzeň 1 (městský obvod) [8529]

Městský obvod Plzeň 1 vznikl jako správní jednotka v roce 1981 v období rozsáhlé bytové výstavby a tím i přílivu nových obyvatel. Dnes je plzeňskou "Jedničkou" v počtu obyvatel (více než 50 tisíc), čistotou ovzduší, rozlohou sídlišť bytových domů, počtem rybníků a rozsáhlým rekreačním zázemím. Nachází se v severní části Plzně a proto je někdy také nazýván Severním předměstím. Zahrnuje území staré městské čtvrti Roudná a původně samostatné obce Bolevec s osadami Bílou Horou a Košutkou, doplněné později vilovou zástavbou Lochotína a pak postupně propojené sídlišti Lochotín, Bolevec, Košutka a Vinice. Hranice Městského obvodu Plzeň 1 tvoří na jihu a východě řeky Mže a Berounka (pozn.: Berounkou byl pojmenován dolní tok řeky Mže od jejího soutoku s Radbuzou). Na západě sousedí s Městským obvodem Plzeň 7 - Radčice. Severní hranice obvodu se shoduje s hranicí města Plzně.

Sousedí s obcemi Chotíkov, Třemošná - Záluží, Zruč - Senec a Druztová. S centrem města Plzně obvod spojuje most u Kalikovského mlýna, most generála Pattona a Rooseveltův most (dříve Saský), s Doubravkou pak Masarykův most. Přístup umožňuje také šest lávek. Veřejnou dopravu zajišťují dvě tramvajové linky a několik linek autobusových. Až do roku 1989 bylo území obvodu čistě obytnou částí města s doznívajícím zemědělstvím, téměř bez pracovních příležitostí a obchodů, jen s jednou čerpací stanicí pohonných hmot.

V posledních letech se dostatečně rozvinula obchodní síť a služby pro motoristy. Deficit pracovních příležitostí se však stále projevuje ve výrobní sféře. Obvod disponuje dostatečnou a vzhledem k stárnutí obyvatel až přebytečnou kapacitou mateřských a základních škol. Sídlí zde několik středních škol a učilišť a Lékařská fakulta Karlovy Univerzity úzce napojená na Fakultní nemocnici. Zdravotnictví kromě zmíněné Fakultní nemocnice zastupují ještě soukromé kliniky a praxe. Na území obvodu sídlí několik tělovýchovných jednot. Nachází se zde mnoho volně přístupných univerzálních hřišť a dvě střelnice. Aktivně strávený volný čas nabízí Středisko volného času dětí a mládeže a také Junák s několika klubovnami. Tradiční společenská setkávání postupně obnovuje Sdružení boleveckých rodáků. Přispívají tak i k oživení Bolevecké návsi s historicky cennými stavbami lidové architektury. Aktivitou jsou pověstní dobrovolní hasiči z Bolevce a Bílé Hory. Ve starém Bolevci sídlí Umělecko průmyslové oddělení Západočeského muzea v Plzni. Významným místem pro poučení i zábavu se při stále probíhající rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci stává Zoologická a botanická zahrada města Plzně. Její areál navazuje na Lochotínský park. Bolevecká rybniční soustava s historií sahající až do 15. století a okolní rozsáhlé lesy vytvářejí ideální podmínky pro rekreaci obyvatel celé Plzně. Nachází se zde přírodní rezervace Petrovka a Kamenný rybník, přírodní památka Doubí a památné stromy - duby na hrázi Velkého boleveckého rybníka a smrk troják v lesní části Lány. V arboretu Sofronka je soustředěna jedna z největších sbírek borovic v Evropě. Meteorologická stanice v areálu arboreta provádí pravidelná pozorování od roku 1956. S přírodními i historickými zajímavostmi rekreační oblasti Bolevecké rybníky Vás příjemnou formou seznámí procházka po Sigmondově naučné stezce.

V červnu 2003 byla zprovozněna veřejnosti přístupná rozhledna Sylván. Věž je vysoká 68,5 m a z vyhlídkové plošiny, která se nachází ve výšce 23,5 m, je možné za příznivého počasí pozorovat vrchy pohoří Český les, vrcholky Šumavy, Brd i Křivoklátské vrchoviny. S ohledem na bezprostřední blízkost Plzně je návštěvník rozhledny schopen rozeznávat i jednotlivé objekty a detaily města.

Poloha

přidat fotografie