Sýkořice (obec) [8504]

 Obec Sýkořice leží na rozhraní tří okresů- kladenského, berounského a rakovnického, do kterého také patří. Je rozložena na úpatí vrchu Jalového, který je 450m vysoký. Západní a jihozápadní hranici katastru obce tvoří řeka Berounka. Katastr obce měří 1585 ha a 65 arů. Průměrná nadmořská výška "naměřená u prahu bývalé základní školy je 339m nad mořem. Nejníže položenou částí obce je Valentův mlýn s 222m nad mořem. Nejvyšším bodem je vrch Koza - 443m nad mořem. K Sýkořici patří osada Luby, hájovna Skalka, zámek Dřevíč, budovy rybářství ve Vůznici a račický přívoz.      

První písemná zmínka o Sýkořici je z roku 1581. Její jméno je odvozeno od slova sýkorka. V dávné minulosti totiž měli sýkořičtí osadníci povinnost ke hradu Křivoklátu odevzdávat tolik kop sýkorek, kolik je nedělí od sv. Petra a Pavla do sv. Václava.V "Dějinách Rakovnicka " od Václava Kočky se píše:      

Osadníci byli všichni usazeni na právu manském. Žádných platů peněžních k hradu nedávali, ale od starodávna byli povinni na hradě býti, předních, nebo prostředních vrat hlídati, na rozkaz pánů musí na lov choditi, vozy vedle bukovských spravovati, tanata naložiti, do kolny zavesti, složiti a v čas potřeby osušiti. Prvotní tato povinnost byla r. 1560 zmíněna, aby každý rok z jara , když tetřevi tokají a na podzim když jeleni řvou, všichni pořád jeden týden celý je hlídali. Když tuto povinnost konají, nemají na lov choditi. Ve vsi bylo sedm poddaných, kte?í obdělávali lán dědin. Za války třicetileté byly tři chalupy spáleny. Roku 1651 žilo tu 29 katolíků a 7 nekatolíků: Matouš Jirka má 20 strychů polí, Jan Šimek 15, Dorota Vanková 20, Kašpar Jiříkovic 12, Jan ml. Trousil 18, Ondřej Sklenář 40, Jan st. Trousil 19.Každý má 3-5 provazců lesa, obec má 30 provazců. Je zřejmé, že osadníci mnoho dědin přibrali z panského. Shwarzemberk zabral jim r. 1658 obecní lesy a přiznal obyvatelům toliko pastvu v nich. Spor o lesy obecní byl urovnán až r. 1736. Toliko z dějin Rakovnicka. Samostatnou obcí se sýkořice stala v letech 1852-53. Do té doby měla svého rychtáře, ale pokladna patřila ke Zbečnu a byla společná. V té době žilo v obci 258 obyvatel, ale už v roce 1869 zde ve 47 domech žilo 437 obyvatel. To je skoro 10 lidí na jeden dům. Proto uvádím počet obyvatel a domů v některých následujících letech :

Poloha

přidat fotografie