Kolešovice (obec) [8454]

Kolešovice leží severozápadně od Prahy ve vzdálenosti 60 km a 10 km od Rakovníka, na území Rakovnické pahorkatiny a do jejího územního plánu patří obce Zderaz a Heřmanov.Vzhled a postavení obce zásadně ovlivnil i vývoj po II.světové válce (osidlování a kolektivizace), neboť Kolešovice, Zderaz a Heřmanov byly pohraničními obcemi Sudet, přičemž sudetští Němci tvořili před válkou převážnou část obyvatelstva v obcích.Pozemky mají převážně hnědou ornici, místy červenicovou, zčásti písčitou a černou. Krajina není výrazně členitá, podíl lesů je nízký, převládá pěstování zemědělských plodin (chmel, obilniny, luštěniny). Podzemní voda se nachází v hloubce kolem 15 m, je tvrdá a železitá. Podnebí je drsné, chudé na srážky.Pracovní příležitosti v obci jsou malé a proto většina obyvatel v produktivním věku dojíždí do zaměstnání do okresního města Rakovník. Dopravní obslužnost je realizována autobusovým spojením na trase Rakovník - Kolešov v obou směrech. V zástavbě obce převažují rodinné domky s velkým podílem usedlostí s doplňkovými stavbami pro zemědělství. Dominantou Kolešovic je zámek, který byl postaven v pseudorenesačním stylu.V areálu zámku se nachází zámecký rybník a fotbalové hřiště. Z historického a architektonického hlediska jsou dále významné stavby kostela, fary a obecní školy. V obci Kolešovice byl realizován v roce 1997 plynovod na celém území. Do budoucna se uvažuje o výstavbě místního vodovodu a kanalizace. V roce 2008 byla zahájena výstavba čistírny odpadních vod na pozemku, který leží v areálu firmy Rakochmel a je na něm umístěna současná a zároveň dosluhující ČOV. Tato bude použita po zprovoznění nové ČOV, jako návozová jímka. Slavnostní akt položení základního kamene proběhl dne 07.09.2008 a stavební práce započaly 10.09.2008 archeologickým průzkumem.  

První zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy zde drží tvrz (dnešní Domov důchodců) Vojslav z Kolešovic. V roce 1325 Přeh z Kolešovic kupuje se svým bratrem, který je Bernard z Blšan velkou usedlost v Děkově a ve Vysoké Libni. Jak dlouho byl Přeh z Kolešovic vládcem není známo, neboť z let 1326 -1360 není žádný dochovaný zápis o kolešovických pánech. V roce 1360 převzala Kolešovice Voršila z Kolešovic, která obdržela zámek a kostel pro svého syna Pešta Probsta. Roku 1363 však Kolešovice opustila a koupila sobě vlastní kostel sv.Jana v Praze. V průběhu roku 1363 - 1370 páni svůj majetek z Kolešovic prodali panu Ottovi z Chráštan a odstěhovali se do Prahy. Svůj majetek však pán Otta z Chráštan neudržel dlouho neboť ho roku 1375 prodal Albrechtu z Kolovrat. Kolovratští drží vládu v Kolešovicích plných 166 let a sice do roku 1541. Albrecht zemřel v roce 1392 a zanechal po sobě syna stejného jména a též strýce a synovce téhož jména a pojmenoval je mladší, starší a nejstarší Albrecht. Roku 1541 kupuje Kolešovice Jeroným Hrobčický z Hrobčic, který zemřel roku 1571. Jeho syn Havel hospodařil dobře a nashromáždil majetek pro svých pět synů a roku 1618 učinil poslední pořízení ve prospěch svého syna téhož jména a odkázal mu Kolešovice spolu s dalšími částmi. Roku 1623 byly dědici odňaty Kolešovice, Hořesedly a Újezdec (dnešní Nouzov) a prodány Janu Mynychovi z Arcperku c.k.dvorskému služebníkovi. Roku 1717 odprodala správkyně vdova Mosemiliána Justina rozená Babkova z Nezeříka výsku Újezdec Pavlu Resnšperkovi z Renšperka. Ten roku 1720 postavil nové panské obydlí, ale po smrti vdovy Mosimiliány se našlo tolik dluhů, že nebylo možné panství udržet déle. Panství přišlo na prodej, kde ho roku 1720 koupil Jiří Olivier Wallis. Wallisovi potomci vládli v Kolešovicích až do skončení II.světové války, i když potomek Jiří Olivier Wallis s manželkou Stefaniií, se kterou měl dvě dcery pronajal statek nájemci Sedláčkovi, později Kozinovi a Millerovi do roku 1924, kdy přišla pozemková reforma.           Obecní kronika se v průběhu okupace a II.světové války ztratila. 
 

Poloha

přidat fotografie