Severní terasa (městská část) [8393]

Urbanistická koncepce výstavby Ústí nad Labem ze 60. let
V této době vznikly zároveň první představy o budoucím stavebním uspořádání rozrůstajícího se Ústí. Vycházelo se z propočtu, že kolem roku 1980 bude mít Ústí nad Labem asi 100 000 obyvatel. Tehdy se objevily představy, že město by se mělo rozšiřovat o severní terasy, které zasahovaly až k obcím Kočkov a Stříbrníky. Mělo zde být postaveno nové sídliště pro 25 000 obyvatel, které by posléze se stávající zástavbou Skřivánku tvořilo ucelenou městskou čtvrť.
Hlavní městská osa měla být tvořena od střekovského předmostí přes Mírové a Lidické náměstí, dále Masarykovou ulicí k Městským sadům s dozněním u sportovního areálu a bukovského centra. Tato osa měla být architektonicky vyjádřena přestavbou po celé své délce. Byla dána spádovostí ze všech čtvrtí města a z toho vyplývajícím umístěním specializovaných prodejen, služeb, stravovacích, ubytovacích, kulturních a společenských zařízení. Tuto funkci si měla uchovat i při vzniku nových částí na horní terase, kde měla být vytvořena druhá městská osa mezi centry Skřivánku a Kočkova.

Sídliště Severní Terasa
V roce 1965 byl zpracován podrobný územní plán výstavby Severní Terasy. Autoři byli ing. arch. Václav Krejčí, ing. arch. Josef Gabriel, ing. arch. Mojmír Böhm. S výstavbou I. etapy Severní Terasy bylo započato v roce 1969.
V původním projektu měly být 4 okrsky s 6 240 byty komplexně vybaveny základní devítiletou školou, jeslemi, mateřskými školami, distribucemi, službami a garážemi. V centru sídliště bylo zamýšleno s výstavbou kulturního domu, kina, telekomunikační budovy s poštou, studia čsl. rozhlasu, hotelu, velkoprodejny potravin, domu služeb, vyhlídkové restaurace s kavárnou a vinárnou, speciální prodejny, parkovacích garáží, lehkoatletického stadionu, sportovní haly, krytého plaveckého bazénu a specializované tělocvičny. Vyšší vybavenost zahrnovala školský areál, zdravotnický areál, vysokoškolský areál, domov důchodců, koupaliště, 2 obvodová sportoviště a služby občanských potřeb. Původní záměr se však nepodařilo naplnit.

Výstavba v 70. letech
V průběhu sedmdesátých let pokračující výstavba města naznačovala, že volné plochy v centru města byly prakticky vyčerpány a ostatní prostory s ohledem na nutné demolice ztrácely v té době na své atraktivitě. Obytná funkční zóna se přesunula do vyšších poloh a bydlení se koncentrovalo v poloze odtržené od ostatních funkčních složek města, např. od pracovišť. V okrajových částech města zaostávaly služby, distribuce i kultura. Průmyslová zóna naznačovala extenzivní tendence a nárokovala další plochy nejblíže podniku nebo závodu. Navíc jednotlivé závody nebyly nijak ochotné sdružovat investice na vybudování některých společných zařízení. Kromě toho, že probíhal postupný přesun bydlení na Severní Terasu, pokračovalo chátrání přestárlých částí města, zejména kolem Revoluční ulice a za divadlem směrem ke Spolku.

Poloha

přidat fotografie