Kostelecké Horky (obec) [8289]

Kostelecké Horky" jest od r. 1932 úřední název této obce, která se dříve jmenovala jen "Horky" nebo lidově "Horka". V nejstarším známém zápise z r. 1397 i v zápisech pozdějších jest tvar "Horky", r. 1587 vyskytuje se i tvar "Hurka Wes". Původ tohoto názvu jest asi od slova "hora", "horky" byly menší hory, pahorky, neboť území této obce jest pahorkovité. Také dosud jedna část obce slove "Podhůra" (od téhož kmene).Osídlení na území této obce za dob předhistorických nelze s jistotou dokázati.

Na S asi 1/2 hod od obce v lesích jsou stopy po dávné tvrzi "Těšnovu", říká se tam "u zpropadeného zámku". Kruhové tvrziště o průměru 44m, obehnané hlubokým příkopem 14m širokým, leží mezi dvěma lesními rybníky, "Malým Pobočníkem" a "Suchým Těšnovem". Při kopání nalezl se tam stavební kámen, střepy nádob a železný nůž.

Mimo staré lidové podání není o této tvrzi v písemných památkách nic zaznamenáno. R. 1587 je zapsán jen les a rybník "Těšnov", o nějaké tvrzi není tehdy již ani zmínky, neboť byla asi dávno před tím zničena. Jiné náhodné nálezy v ocbi nebyly odborně prozkoumány a neví se, zdali byly právě v těchto místech nalezeny. Celou tuto krajinu až po zemské hranice pokrývaly ještě ve 13. století hluboké lesy, jen od Chocně k Doudlebům a dolů po Orlici mohla býti část této krajiny již ve 12. století poněkud zalidněna.

Písčitá půda této obce, na kraji lesů ležící, byla asi vzdělávána až po době, kdy již sousední hlinité půdy byly osazeny, snad ve 13. století. Na začátku 14. století náležela okolní krajina pánům z Potštejna. R. 1342 mluví o Horkách ve smlouvě Ješka a Čeňka z Potštejna, když postupovali městečko Hrádek (Borohrádek) a příslušné vsi bratřím z Lipé a Ješkovi v Vartenberka. (Mohly to být i Horky Častolovické u Borohrádku, ačkoli jsou ve spise jmenovány i vsi v okolí Horek Kosteleckých.)

První výslovná zmínka o Kosteleckých Horkách jest v deskách zemských z r. 1397 při trhové smlouvě, kterou koupil panství choceňské Hynek Hlaváč z Třebechovic od Jana mladšího Krušiny z Lichtenburka. Panství Choceňské stalo se r. 1410 odúmrtí královskou a za válek husitských dostalo se pánům z Kunštátu a připojeno k panství litickému. Nález grošů Václava IV. (trojího ražení: z prvních let jeho vlády, ze zač. 15. století a z doby jeho smrti), který byl učiněn r. 1908 na zahradě hostince č. 33, kde byla odedávna výsadní krčma, svědčí, že tyto peníze byly tam zakopány kolem r. 1425 a že tudíž v oné době tato obec již stávala.

R. 1506 koupil polovici Chocně a její vsi (i "ves Huorky celú") Vilém z Pernštejna k panství potštejnskému. Po Pernštejnech stal se vlastníkem panství potštejnského od r. 1558 Václav Hrzán z Harasova a na Jenštejně. Z doby jeho syna Adama Šťastného z Harasova zachovala se kniha "Registra správní dúchodúv panství potštejnského" z r. 1587, v níž je soupis celého panství a usedlíků jednotlivých obcí s platy a robotami. Tam je také zapsána "Hurky Wes" s 10 usedlíky a nynější jižní část obce "Nová ves nad Plchovicí" s 9 usedlíky. Od r. 1629 náleželo celé toto panství Kašparovi z Grambu. R. 1666 utvořil z jeho dílu Václav Záruba z Hustiřan panství kostelecké, k němuž tyto Horky náležely i za hraběte Cavrianiho od r. 1744, i za rodiny knížat Kinských z Vchynic (hraběcí větve kostelecké) od r. 1796 až do zrušení roboty r. 1848.

Na návsi je od r. 1860 zděná zvonička a pískovcový pomník padlým, zřízený r. 1921. Na SZ okraji obce je školní budova se dvěma třídami, postavená r. 1923. K obci náleží myslivna u obce Smetany, pěkný ozdobný dům asi z poloviny 18. století, sídlo lesního (dříve hraběcího, nyní velkostatkářova), lidově "kvartýr". Obec Kostelecké Horky jest velmi pěknou a spořádanou obcí.

Podle Pamětní knihy Kosteleckých Horek

Historie obce ve vzpomínkách a pamětech

Nelze s jistotou říci, zda území naší obce bylo v dobách předdějinných osídleno, či nikoliv. Z vyprávění zaznamenaných před více jak 150 lety se tvrdí, že byl na území dnešní obce , v bývalém pisníku v končinách k Bošínu, nalezen kamenný mlat, hladce opracovaný a s otvorem v něm uměle vytvořeným. Později byl snad k němu nalezen i kamenný hladce opracovaný nástroj kterým se na mlatu drtilo obilí. Kam se tyto nástroje poděly není známo, mohly to však býti mlaty z mladší doby kamenné. Z vyprávění našich prapředků se dále dochovaly nejasné zprávy, o podobných nálezech, kterým se říkalo “hromové kameny”.Všechny tyto zprávy jsou však nejasné a k důkazu pravěkého osídlení naší obce nestačí. Nálezy nebyly také odborně prozkoumány a nedochovaly se do dnešní doby.

Osídlování naší krajiny umožňovala řeka Tichá Orlice, která přiváděla první lid do našich končin z oblasti dnešních severovýchodních Čech, a který zaznamenal po sobě stopy nové výroby, předměty z bronzu v Běstovicích, na Korunce a u Dolního Jelení. Nálezy se dochovaly a nacházely především v tehdejších pohřebištích. Doba hradištní připojuje k těmto starobylým sídlištím nové důkazy, v naší blízkosti především na blízkých choceňských vyvýšeninách Zítkova, Hlaváčova a Hradníků, kde jsou nalezeny železné šípky.

Krajina v okolí naší obce byla od pradávných dob až do počátku 13. století porostlá velikými, většinou borovými lesy. Náležela asi do roku 996 Slavníkovcům, kteří sídlili na hradišti v Libici nad Cidlinou, a vládli nad velkou částí severovýchodních Čech. O dávném osídlení naší obce podávají svědectví i zbytky tvrziště Těšnova, které odedávna náleželo do území a katastru naší obce a je mnohem starší než obec Horky.

Zpracoval Pavel Voborník

První písemná zmínka o obci

Jméno vsi Horek se po prvé vyskytuje roku 1342 ve psané úmluvě týkající se sporu mezi vdovou po Mikuláši z Potštejna, Eliškou z Lipé, a jejími syny. Spor se vedl o to, na kterých statcích by mělo být její věno pojištěno. Tento listinný zápis zachoval se ve zlomku papírového kodesu z poloviny 14.století. Zlomek spisu je přivázán ke knize “Miscellanea von Mähren” a je uložen v zemském archivu v Brně.

Spis je psán německy a je datován dnem 21.ledna 1342, sepsán byl v Praze. Ješek a Čeněk , bratři z Potštejna v něm sepisují zboží své a jejich matky Elišky. Jako svědkové této úmluvy jsou zde podepsáni například Hynek řečený Berka z Dubé, purkrabí pražský, Vaněk z Vartenberka číšník království Českého, Zbyněk, řečený Škopek z Dubé, Ješek z Boskovic a Ješek a Beneš bratři z Vartenberka.

Rok 1342 je tedy považován za dobu, kdy je naše ves Horka poprvé písemně připomínána.

K vývoji názvu

• Kostelecké Horky (lid. Horka, na Horkách, z Horek, adj. horeckej):
• 1342 Horek villa ad Borouhradek (Sedl. z A Litomyšl.)
• 1396 Thomas de Horek venedidit plebande Choczna (RT. I.563)
• 1564 (1506) Brandys hrad ….. Bossin dvory km, ves Huorky celú, Lhota u Kostelcze, ves celú (DZ 6 B7)
• 1654 Horky
• 1790 a 1836 Horka (Schaller XV a Sommer IV, 331)
• Ves náležela od poč. 17 stol. k panství Kosteleckému a dle toho dostala pro odlišení v nové době rozlišovací přívlastek (od blízkých Horek Častolovických).

Zajímavosti a pamětihodnosti

• V obci bylo nalezeno 104 stříbrných grošů ze 14. století.
• V okolí obce se nachází několik zajímavých smírčích křížů různého stáří a historické hodnoty.
• Několik staveb a budov je velice zajímavých a cenných, např. dvě roubené sýpky, několik zachovalých vesnických domů a chalup, ojedinělý selský dvůr z minulého století.

Nález depotu stříbrných mincí

Na jaře roku 1908 se soused Jan Prokop, vlastník usedlosti a hostince z č.p. 23 rozhodl že rozšíří svoje hospodářské budovy o kamennou maštal po koně. Za tímto úcelem počal na zahradě kopat jámu pro základy, a asi v metrové hloubce pod povrchem , narazil v jílu na jednoduchý hliněný hrnec, a v něm ke svému údivu objevil 104 mincí. Po očištění a přečtení nápisu bylo zjištěno,že se jedná o pražské groše z doby krále Václava IV.

Tyto nalezené groše byly platidlem v létech 1380 - 1469. Po této době měly pouze hodnotu cenného kovu nebo sběratelskou. Na místo byly zakopány zřejmě za doby bouří husitských válek v letech po roce 1425. Mohlo se tak stát roku 1433, kdy o vánocích bylo městečko Choceň dobyto kališníky Janem Koldou ze Žampachu, Janem Holcem z Nemošic, panem Hlaváčem, Salavou z Lípy a Mikulášem Trčkou z Lípy. Zmocnili se Chocně po krátkém ale krvavém boji , při kterém zahynulo sedmdesát obyvatel města.

V této době jistě okolní obyvatelé všechno cenné ukrývali, a tak také usedlík onen, snad krčmář, neboť tam asi bývala od starodávna výsadní krčma, a jen krčmář mohl míti tolik (104) hotových peněz, si tyto peníze zakopal a brzo potom zahynul a tajemství úkrytu zaniklo s ním.

Nález tento posiluje domněnku, že naše obec stávala již dlouho před tím, než tato měna kolovala. Že by snad tento hrnec s penězi zakopal náhodný pocestný, ohrožený nebezpečím, a že by svůj majetek takto ukryl na místě zcela pustém a neobydleném v lesích kdyby naše obec ještě nestála není pravdě podobno. Později při sázení stromů na zahradě, na jednom místě majitelé narazili na kamenné základy, na jiných místech na popel.

Podle Pamětní knihy Kosteleckých Horek

Poloha

přidat fotografie