Daňkovice (obec) [8031]

Obec leží v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Obec o rozloze 301,81 ha, u obce je 167 ha zemědělské půdy a 67 ha lesa, rozlohou se řadí na 43. místo v okrese.

Osada je typu starší horské kolonizace proto nemá typickou náves. Selské statky stály volně na počátku pozemků k nim připojených. Prostora, kterou obkličovaly, byly pastviny. Od 17. století se zastavovala volná místa postupně chaloupkami, takže to činilo dojem neuspořádanosti. Od roku 1890 se obec začala upravovat. Dnes tvoří obdélníkový půdorys.

Nadmořská výška je 685 metrů nad mořem.

Katastrem hraničí na severu se Spělkovem na východě s Borovnicí a Javorkem na jihu s Líšnou na západě s obcemi Sněžné na Moravě a Krásné.

Obec se rozkládá na jižním úpatí Buchtova kopce s nadmořskou výškou 813 m n.m.

V katastru vyvěrají dva větší potůčky, z nichž jeden teče k severu a v Krásném se vlévá do Svratky, druhý s Buchtova kopce protéká osadou a vlévá se do Fryšávky.

Geologické podloží větší části katastru tvoří pásmo okatých dvojslídných ortorul, které se táhne od Nového Jimramova přes Daňkovice až po Svratku. Severovýchodní část katastru tvoří dvojslídné rudy, jimiž procházejí ze směru severozápadně – jihovýchodně dva pruhy dvojslídných svorů. Východně od obce je čočka krystalického vápence, u které stávala vápenka.

V obci se nachází dvě státem chráněné velkolisté lípy o výšce 23 a 21m.

Nejstarší zprávu o osadě známe ze zápisu v zemských deskách z roku 1350, kdy Filip ml. Z Pernštejna prodával Jimramovi z Pernštejna svůj majetek a mezi nimi i celou ves „Dankowicz“.Můžeme proto soudit, že osada byla založena na území patřícím k hradu Pernštejnu asi za dědiců Štěpána II. z Medlova a zůstala po celou dobu při tomto panství.

V roce 1483 odváděl rychtář z Dankowicz výběrku do Bystřice od 7 usedlých. Tento rozsah osady se udržel až do 17. století. Když se utvořil jimramovský díl pernštejnského panství byla k němu připojena i naše osada Damkovice. V roce 1750 bylo v obci 8 selských usedlostí,13 nádenických rodin(chaloupky bez pozemků). Tehdy tu byla také již panská hospoda, udělaná nejspíše z bývalé rychty, z níž se platily 4 zlaté. K tomuto soupisu dostala obec vlastní pečeť ve znaku svatý Florián a písmena OBD. Později má moravskou orlici s opisem OBEC DAŇKOVICE.

Při nové politické organizaci v roce 1850 tu byla zřízena místní obec o rozloze 524 jitra a 371 obyvateli. Prvním starostou byl zvolen Josef Hejtmánek č.11.

V roce 1906 byla založena obecní knihovna, k tomuto přispěl místní rodák Emil Musil darem 20 knih.

V roce 1924 byla zřízena v domě Žida pana Emila Haase v č. 2 a 12 stříhárna koberců. Zaměstnávali asi 10 lidí. Šití pro vojenské účely a jiné účely se provádělo asi do roku 1947. Jinak se tkalcovalo téměř v každém domě.

V obci se nacházely tři cihelny.

Obecní pamětní kniha byla založena v roce 1922. V roce 1934 byl zřízen vodovod a v roce 1939 připojena obec na elektrickou síť.

Od roku 1939 se na katastru obce Daňkovice nacházela dětská ozdravovna. Během II. světové války ji využívala německá armáda jako výcvikové středisko pro Hitlerjugend. Krátce po skončení války byla otevřena jako léčebna tuberkulózy.

V poválečném období byl v obci vybudován kulturní dům, hasičská zbrojnice, prodejna smíšeného zboží, vodovod, kanalizace, požární nádrž v dolní části obce, další tři požární nádrže opraveny. Bylo založeno zemědělské družstvo (kravín, vepřín, teletník, suška na obilí kůlny, seník, silážní žlaby, komunikace), které se v roce 1974 stalo součástí ZD Horácko Sněžné.

V roce 1970 bylo vybudováno na vrcholu Buchtova kopce Zabezpečovací středisko letového provozu, ke kterému je příjezd po dlážděné cestě z Daňkovic. Samotné radiolokační zařízení je umístěno na katastrálním území obce Krásné. Objekty technického zázemí se nachází na katastrálním území Daňkovice. V objektu je možnost ubytování a rekreace.

O vzniku názvu Daňkovice se tradují dvě verze:

1. Dankowicz, Damkowicze, Dainkowitze, Damkovice, Daňkovice

(základ ve jménech Danimír,Bohdan, Nedan – ves lidí Dankových,-nk- asimilací –mk- Danek event. Daněk) - neznáme sice rodové jméno rychtáře, můžeme však soudit, že to byl některý pernštejnský panoš.

2. podle chovu daňčí zvěře, která se chovala v místní oboře (jméno Obora nese část katastru dodnes).

Poloha

přidat fotografie