Dubno (obec) [7853]

V roce 1850 došlo ke změně správního systému: byly zrušeny dosavadní kraje a panství a zřízeny soudní okresy, které se staly nejnižší jednotkou územní správy (a existovaly s malými změnami až do roku 1949). Soudní okresy byly orgány správy justiční i finanční. Vždy dva či tři byly sdruženy v okres politický - politické okresy se časem měnily, měnil se i počet místních obcí vzájemným slučováním či naopak osamostatňováním. V letech 1850 - 1855 existoval v rámci Pražského kraje politický okres Příbram (se soudními okresy Příbram a Dobříš), v letech 1855 - 1868 byl okres Příbram i Dobříš současně okresem soudním i politickým, v letech 1868 - 1948 se obnovil původní stav z r. 1850 (i když k jistým změnám došlo v letech 1939 - 1945). V letech 1850 - 1855 existovala okresní hejtmanství, pak do r. 1868 okresní úřady, poté do r. 1919 znovu okresní hejtmanství a konečně opět okresní úřady.  Později, v roce 1960, vzniklo nové krajské zřízení. Radikální reformou (podle zákona č. 36 Sb. ze dne 9. 4. 1960 s platností 1. 7. 1960) vznikl nový okres Příbram jako jihozápadní část Středočeského kraje - zahrnoval dosavadní okresy Příbram, Dobříš a Sedlčany i některé části dosavadních okresů jiných. V průběhu času se měnil význam některých míst - vlastně pouze Příbram si podržela svou důležitost (jako sídlo správních orgánů, jako privilegii obdařené královské horní město, i pro svou spjatost s mariánským poutním místem Svatá Hora). Jiná městečka či místa naopak svého významu pozbyla - jedním z nich bylo i Dubno (které bylo po určitou dobu dokonce součástí vsi Nová Hospoda, v jiné době naopak Nová Hospoda patřila k Dubnu, její osudy však byly později odlišné). V letech 1850 - 1949 měl soudní okres Příbram 42 osad a obcí. Do roku 1850 však např. dvě osady Dubnu nejbližší k Příbrami nespadaly: Bytíz byl enklávou panství Lhota, patřícího Františku knížeti Colloredo Mansfeldo- vi, a Dubenec enklávou panství Milín, patřícího ústavu šlechtičen na Hradě pražském. Církevně spadalo Dubno - spolu s dalšími osmi obcemi - k děkanství (a vikariátu) Příbram (v roce 1298 je např. Dubno jmenováno v potvrzení biskupa Řehoře, jímž stvrdil faráři Vojslavovi v Příbrami desátky na některých vesnicích). Škola byla v Dubně založena r. 1866 a existovala do r. 1953. V roce 1922 byl v Dubně založen Podpůrný spolek občanský (trval do r. 1953), v letech 1906 - 1918 tu existovalo vodní družstvo a v letech 1908 - 1949 kampelička. Původ jména "Dubno" odvozuje J. V. Bezděka (viz "Jak vznikla jména osad na Příbramsku") od charakteru lesnaté krajiny (podobně jako Dubenec, Dubová hora atd.). Dodává, že r. 1298 se uvádí název "Duben" (r. 1379 patřila ves Duben ke hradu příbramskému), r. 1390 název "Dubna" a od r. 1555 "Dubno". (Uvádí rovněž, že název "Dubenec" vznikl zdrobněním jména Dubno - osadu Dubenec vysadil právem německým Štěpán z Tetína, r. 1555 připadal Dubenec ke hradu Karlštejn.) Doba vzniku se udává podle první historicky známé písemné zmínky o obci: pro Dubno uvádí Retrospektivní lexikon obcí ČSFR rok 1298 - neuvádí však pramen. Oním pramenem je právě výše zmíněné potvrzení biskupa Řehoře. Uvádí však pošty obyvatel: roku 1869 - 485 obyvatel, 1900 - 766 obyvatel, 1930 - 597, 1950 - 505, 1961 - 164, 1970 - 239, 1980 - 243, 1991 - 209. (Ottův slovník naučný uvádí pro rok 1890 v Dubně jako části vsi Nová Hospoda: 76 domů, 635 obyvatel, trojtřídní škola, cihelna.) Od roku 1900 tedy počet obyvatel postupně klesá. Okresní oddělení Českého statistického úřadu ("Obce v číslech", 1991) pro obec Dubno uvádí v kapitole "Vývoj občanské a technické vybavenosti" srovnání z roku 1976 a 1990: nákupní středisko 0, prodejna smíšeného zboží 1 - 1, prodejna potravin a průmyslového zboží 0, pojízdná prodejna 1 - 1, restaurace (hostinec) 1 - 1, ubyto- vací zařízení 0, provozovna služeb 0, sběrna oprav 0, tělocvična 0, sportovní hřiště (koupaliště) 1 - 1. V kapitole "Vývoj domovního a bytového fondu" uvádí srovnání let 1930, 1950, 1970 a 1991 (při čemž v r. 1930 a 1950 jsou uvedeny domy obydlené i neobydlené, v r. 1970 a 1991 pouze domy trvale obydlené): počet domů 105 - 126 - 74 - 64, počet rodinných domů 64 - 62 - 56 - 64, počet trvale obydlených bytů 67 - 63 - 87 - 71. Nejstarší dochovaný soupis obyvatel obce Dubno - z roku 1875: Hájek Václav + Anna, horník, čp. 52, Pilous Josef, nádeník, Kohout Jan + Marie, cestář, Máša Václav + Antonie, horník, čp. 8, Smetana Václav + Anna, horník, čp. 4, Skala František, horník, čp. 50, Skalová Marie, vdova, čp. 30, Kříž Augustin + Josefa, horník, čp. 71, Hošek Tomáš, horník, čp. 59, Trnovec Ondřej, horník Stejskal František, horník, čp. 10, Granát Jakub + Barbora, horník, čp. 80, Skala Jan + Marie, horník, Hošinský Karel, horník, Matě- jovský Josef, horník, čp. 46, Mařík František + Josefa, obuvník, Dupač Čeněk, obuvník, Žáček Josef, horník, Cvrk František + Anna, rolník, Buzek Václav, horník, Korecká Anna, vdova, Čížková Anastazie, vdova, Čížek Antonín, hostinský na Nové Hospodě, Havelka Prokop, horník, Krátká Josefa, vdova po horníku, čp. 32, Hrzalová Josefa, vdova po horníku, Soukeník Emanuel, horník, Bůzek Václav, horník, Vašek František, pumpař, Oktábec František, horník, Zoula Václav, horník, Vlková Marie, babička při porodu, Vlček Václav, horník, Hlasek Karel, horník, Hanzlík Jan, horník, Sklenář Jan, horník, Havránek Petr, horník, Draždík Josef, horník, Oktábec František, horník, Soukup Matěj, horník, Říha František + Justina, horník, Brchel Josef, dělník na dráze, Martínek František, horník, Šouna Václav, horník, Havelka Josef, horník v provizi, Krátká Josefa, vdova, Bak Václav, horník v provizi, Pazderník Josef, rolník, Dušková Josefa, vdova, Skurovec Václav, horník, Soukup Petr, tesař, Černý Ferdinand, horník, Vohradský Josef, horník, Důchoň Karel, železniční zřízenec, Máša František, horník, Filingrová Marie, Pata František, obuv- ník, Větrovský Jan, chalupník, Štrobachová Jana, služka, Štrobach Rudolf, horník, Benešová Miluška, Jarůšek Václav, domkář a dělník, Vorel Jiří, Kosán Josef, čp. 32, Soukupová Marie, Cíza Václav + Anna, obchodník, Černý Ferdinand + Marie, horník, čp. 46, Bartoš Alois, kočí, Hrubý Bohumil, sladovnický, čp. 8, Bambas Václav, cestář, Pilous Antonín, obuvník, Vitovský František + Anna, úředník na dráze, Pilousová Marie, v domácnosti, čp. 85, Schvarz Robert + Edita, obchodník, Schvarz Jan, MUDr. + Gertruda, Schvarzová Růžena, Kohoutová Olga, dělnice. První (zachovaný) díl kroniky obce zachycuje léta 1938 - 1958, druhý díl je však (podobně jako další materiály, předané městu Příbram v době, kdy Dubno k městu připadlo) zřejmě nenávratně ztracen. (Zničena byla - naprostým nepochopením významu - rovněž řada historických materiálů v době, kdy se likvidovala škola a objekt koupil soukromý zájemce.) Uveďme alespoň některé dosažitelné údaje. V roce 1938, před 60 lety, byl katastr obce 625 ha (podle vojenského měření z r. 1925), obec měla 113 popisných čísel (Dubno 69, Nová Hospoda 44). Starostou byl (od r. 1923) Alois Jech, rolník, čp. 13 - před ním Petr Vlásek, Václav Bezouška, Emanuel Bezouška, Antonín Bezouška, Josef Benda, Frant. Jech, Antonín Bezouška. Tehdejší zastoupené politické strany: republikánská, sociálně demokratická, lidová, čs. sociální, komunistická, živnosten- ská, národního osvobození ("...celkem se přátelsky snášejí...", poznamenal kronikář). Činné spolky: Místní osvětová komise, Sbor dobrovolných hasičů založený r. 1888, Podpůrný spolek. (Sokol a DTJ krátce po svém založení zanikly - "...blízkostí města, kam se chodí občanstvo bavit do biografu a místní podniky prodělávají...".) Kampelička byla založena 24. 5. 1908: měla 14 členů, předsedou správního výboru byl Ant. Bezouška, úroky vkladů byla 4 %, úroky půjček 5 %. Činnost skončila v r. 1949. (Doklady o činnosti kampeličky jsou nyní v centrál- ním archivu Čs. spořitelny v Praze.) V témže roce proběhly volby do sněmu Království českého za obce venkov- ského okresu soudního Příbram. Uveďme pro zajímavost čísla obce Dubno a obcí k ní tehdy připadajících (v posloupnosti: počet voličů - účastno voleb - pro poslance dr. Melhubu - pro poslance Kličku - pro poslance Novotného): Dubno 58 - 49 - 27 - 10 - 12, Dubenec a Háje 49 - 32 - 16 - 14 - 2, Občov + Liha + Suchodol 70 - 54 - 26 - 3 - 25. V letech 1938 - 1958 tedy kronika uvádí více či méně (podle dnešního hodnocení) důležité události místní i celostátní. Uvádí počasí, někdy počty nezaměstnaných, "na obecní chudinství odkázaných", počet svazků v obecní knihovně, živelní pohromy, někdy výši obecního rozpočtu (např. r. 1939 - 66 650 K), výtěžky z obecních lesů, jména zemřelých i narozených, požáry, "poměry bezpečnostní, poměry školní, zdravotní, lidopisné, nábo- ženské", ba i nehody ... (1939: "Podle vsí narazilo nákladní auto obchodníka z Příbramě p. Dvořáčka na žebřinový vůz hospodáře Al. Jecha. Hospodář i koně byli lehce zraněni, ale vůz, který vhozen do příkopu, nebyl k potřebě... Horší byla nehoda nade vsí u transformátoru panu Janu Větrovskému, když jel navečer domů s jetelem. Narazilo na něj též nákladní auto s vrchu prudce jedoucí a odhodilo se silnice na pole, kam též samo sjelo. Větrovský i jeho žena byli vážně zraněni, voli museli býti prodáni řezníkovi a vůz byl na kousky rozházen po poli...") Citujeme namátkou - s vědomím, že zápisy z válečných let jsou velice strohé. 1939: "...v květnu rozhodlo se obecní zastupitelstvo o elektrizaci obce. Stavbu prováděl Jihočeský elektrárenský svaz. Se stavbou započato v červnu a první světla rozsvícena na N. Hospodě o čtrnáct dní později...". 1943: "... v srpnu přicházeli k nám uprchlíci z vybombardovaných krajů v Německu a ubytováni byli ve škole, v hostinci u Cvrků a u Bendů... škola se přestěhovala na Novou Hospodu do hostince p. V. Čížka, kde se vesele vyučovalo střídavě...". 1944: "... národních hostů přibývá a začínají se roztahovat jako doma... lidi z venkova hlavně muži od 18 - 60 let musí kopat zákopy...". 1945: "... do naší školy a k Čížkovům se nastěhovala Rudá armáda... brzy ale odešla a bylo zahájeno pravidelné vyučování...". Tady se uvádí: prvním kronikářem byl 7. 6. 1936 ustanoven řídící učitel Karel Štamberg, který kroniku založil a psal do r. 1939. Druhým kronikářem byl od r. 1940 řídící učitel Jaroslav Míka, třetím, od 3. 1. 1951, učitelka M. Čížková. 1947: "...Dochází přípis ONV v Příbrami o sloučení Nové Hospody s Příbramí...". 1949: "...v přízemí školy zřízena byla svatební síň... o prázdninách zřízen v mateřské škole žňový útulek... 19. 11. zvolen matrikářem J. Biskup... usneseno zakoupiti 120 rour na odvodnění louží na Nové Hospodě co budoucího plánovaného koupaliště... ". 1950: "...pro nesouhlas s lidovou demokracií dány do vazby Alžb. Kalátová, Barbora Procházková, Anna Škodová, Růžena Havelková... divadlo hasičského sboru řídil učitel J. Hyspecký... 10. 4. osamostatněna byla mateřská škola a ředitelkou její se stala Marie Bacíková... 16. 3. usneseno zbourání staré kolny a stavba nové hasičské zbrojnice... 4. 5. se zakládá JZD. Předsedou zvolen Jan Berka... prozatím plat pr něj činí 2000 Kčs měsíčně... usedlosti čp. 104 a 17 dostávají se pod národní správu... pro JZD zvolen II. typ... 30. 8. účastnili se členové JZD povinně slavnosti okresních dožínek v Příbrami...", 1953: "...byla vyhlášena soutěž mezi obcemi Dubno a Dubenec... v únoru přistoupili k JZD někteří boháči a zapojili se do práce...", naopak v r. 1954: "...v JZD je mnoho půdy, ale málo pracovních sil. Vlastníci neobdělávají půdu... z JZD vystoupilo 15 malých a 1 střední zemědělec... obsluha krav je špatná... při žních byla špatná organizace práce...". 1956: "... předsedou MNV zůstává dále František Havelka a tajemníkem František Pilecký... na škole dále vyučují ředitel Josef Biskup a Miluše Dvořáková...", 1957: "...každý měsíc promítalo putovní kino v hostinci filmy pro děti a pro dospělé... velitelem požárníků je stále Jaroslav Jarůšek...", 1958: "...veřejná knihovna obsahuje 972 svazků, 14 čtenářů...". Dne 10. listopadu 1946 byla v Dubně zřízena mateřská škola, rok na to, v květnu 1947 postaven - podle návrhu učitele Jaroslava Míky - pomník obětem světové války, v roce 1950 byla otevřena svatební síň... Další podrobnější zprávy o obci však nemáme: jak už jsme se zmínili, poté, co v roce 1975 připadlo rozhodnutím orgánů Dubno k Příbrami, musela být "do města" předána i kronika - a ta se dodnes obci nevrátila.

Poloha

přidat fotografie