Dlouhá Lhota (obec) [7843]

Souvislé osídlování Dlouhé Lhoty spadá do období po roce 1300 – první písemná zmínka je z roku 1336. V roce 1356 byla obec přejmenována na Nová Lhota a v roce 1364 na Bavorova Lhota podle Bavora ze Strakonic, který zde založil kostel. Původní název obce Dlouhá Lhota bylo vráceno v roce 1654, kdy na Příbramsku a Dobříšsku dochází k další kolonizaci území, vyvolané pravděpodobně rozvojem báňského podnikání.

Výraznější rozvoj Dlouhé Lhoty nastává v druhé polovině 18. a začátkem 19. století, kdy dosahuje téměř 600 obyvatel. Od roku 1850 počet obyvatel postupně klesá až na dnešních 320 obyvatel. Vliv na pokles obyvatelstva měl rozvoj báňského a těžebního průmyslu v blízké Příbrami. Hlavním zaměstnáním bylo ve středověku zemědělství, obec však proslula pálením kolomazi, kterou zásobovala široké okolí.

První škola byla založena roku 1822. Stávala proti kostelu (dnes obytný dům). Do té doby chodily děti do školy do Svatého Pole a také bylo vyučováno v jedné najaté místnosti v obytném stavení.Roku 1889 byla vystavěna nová dvoutřídní škola. Od roku 1975 se již zde nevyučuje. Dle tehdejšího nařízení byly některé vesnické školy zrušeny. Děti dojíždějí do Dobříše nebo Příbrami.

Hasičský sbor byl založen roku 1893. Prošel různými změnami. Z novodobé historie nutno připomenout:
28.října 1982 byla zahájena výstavba nové požární zbrojnice.
Přesně na den, za dva roky 28.října 1984 byla stavba předána do užívání. Toto dílo bylo postaveno lhoteckými hasiči bez nároku na finanční odměnu – zdarma.

Od roku 1980 patřila obec pod Místní národní výbor Drásov (Dlouhá Lhota byla částí obce Drásov). V roce 1990 se obec osamostatnila a byl vytvořen samostatný Obecní úřad Dlouhá Lhota.

Historický půdorys zástavby z minulého století se dochoval v centrální části kolem rozsáhlé obdélníkové návsi, na které byl situován kostel a čtyři vodní plochy. Náves byla pak zastavěna několika obytnými objekty, školou a hasičskou zbrojnicí s Obecní úřadem. Výrazná je vzrostlá zeleň obklopující především vodní plochy a uliční síť. Zástavbu podél návsi tvoří domkářská výstavba a zemědělské usedlosti. Dominantou zůstává kostel a areál zámku, situovaný na jihozápadní okraji návsi. Na zámek navazuje rozlehlý areál parku.

Zástavba Dlouhé Lhoty je pestrá a tvoří ji všechny formy typické pro současné venkovské osídlení. Celé katastrální území obce má rozlohu 760 ha a jeho součástí je v severozápadní části sportovní letiště.

Poloha

přidat fotografie