Příštpo (obec) [7782]

Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Příštpě 421 obyvatel, z toho 205 mužů a 216 žen v 70 domech a 92 domácnostech. z nich se živilo zemědělstvím 83 osob, 1 osoba řemeslem, 6 osob oběma předchozími a 2 žádnou z uvedených možností. Bylo zde 11 pololáníků s výměrou 52 až 64 jiter půdy, 10 čtvrtláníků s výměrou 16 až 27 jiter, 2 dominikalisté s 10 až 13 jitry a 44 domkáři. V zemědělských usedlostech byli obvykle hospodáři ku pomoci 1 pacholek, 1 děvečka a 1 pasáček.

Ve vsi se chovalo 25 koní, 49 volů, 73 krav, 33 kusů mladého dobytka, 550 kusů zušlechtěných a 92 kusů obyčejných ovcí a 35 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byli 2 koně, 2 voli, 2 krávy, 1 až 2 kusy mladého dobytka, 5 ovcí a 1 vepř. Desátky byly odváděny panství Jaroměřice a faře v Jaroměřicích. Místem trhu pro Příštpo bylo město Třebíč.

Domy ve vsi byly nízké s malými okny, stavěné z kamene nebo z nepálených cihel, kryté na střeše slaměnými došky, střecha byla společná pro obytnou část a chlévy, dřevěné stodoly, kryté rovněž slámou, byly stavěny opodál obydlí nebo na konci zahrad. Pouze 7 domů bylo pojištěno proti ohni.

V místě byl 1 vrchnostenský dvůr s ovčínem a mlýn, vše z lepšího materiálu s šindelovou krytinou, myslivna a škola.

Mlýn o 3 složeních s 1 pilou zaměstnával 6 dělníků, kteří ročně semleli 600 měřic pšenice a 2000 měřic žita a nařezali 2400 ks prken z 290 klád.

Do roku 1849 bylo Příštpo součástí panství Jaroměřice. V r. 1850 bylo začleněno do politického okresu Znojmo, od r. 1896 přešlo pod nově zřízené Okresní hejtmanství Moravské Budějovice. V oblasti soudní správy náleželo pod pravomoc Okresního soudu v Moravských Budějovicích. V letech 1949-1960 patřilo do správního okresu Moravské Budějovice, od právní reorganizace v roce 1960 do okresu Třebíč. V letech 1850 až 1867 bylo Příštpo součástí obce Příložany a v letech 1976 až 1991 součástí Jaroměřic n. R. V r. 1992 zde byl obnoven obecní úřad.

V r. 1880 mělo Příštpo 94 domů a 535 obyvatel, v r. 1921 bylo evidováno 120 domů as 614 obyvateli, v r. 1930 zde bylo 126 domů a 605 obyvatel, v r. 1950 143 domů a 452 obyvatele.

Hospodářská půda v r. 1900 měla výměru 1 409 ha, z toho lesy 651, pole 640, louky 61, pastviny 54, zahrady 3 ha. Počet dobytka v témže roce: koně 38, skot 334, brav 84, ovce 18 kusů.

Byl zde také lesní revír velkostatku (1911, 1924).

Za 1. pozemkové reformy byla zestátněna část lesů a zdejší pila a dvůr velkostatku v Příštpu byl rozdělen (97 ha).

Většina obyvatel se živila zemědělstvím a v místním průmyslu. Z živností a řemesel se v roce 1911 v Příštpu uvádějí 2 hostinští, 1 kolář, 1 krejčí a 1 švadlena, 1 krupařství, 1 obchodník mlékem, máslem, tvarohem a vejci, 2 obchodníci smíšeným zbožím, 2 pekaři, 1 perleťář, 3 podkováři, 2 prodejci tabáku, 2 prdejci mlýnských výrobků a 1 tesař. V r. 1924 zde působili 1 bednář, 2 hostinští, 1 kolář, 2 kováři a podkováři, 2 obchodníci dobytkem, 1 obchodník mlékem, 2 obchodníci smíšeným zbožím, 1 obchodnk vejci, 1 obchodník zeleninou, 2 obuvníci, 1 tesař a 1 trafikant. Místní průmysl: Rolnický lihovar (sídlo Jaroměřice, od 1912, 1948), pila velkostatku Jaroměřice (1885, od 1924 státní), mlýn s pekárnou (1911, 1938), další mlýny (2 - 1911, 1 - 1924, 2 - 1930, 2 - 1939), cihelny (2 - 1911, 1 - 1939), výroby cementového zboží (1911). Obec byla elektrifikována ZME v Brně v r. 1930.

Původní školní budova byla postavena v r. 1827, v r. 1894 byla dokončena budova nové školy, která byla od r. 1895 rozšířena na dvoutřídní a později na trojtřídní. Třetí třída byla zrušena v r. 1941, po válce a znovu na počátku sedmdesátých let zrušena i druhá třída a v r. 1975 byla škola zrušena úplně.

Spolkovou činnost v obci zastupovali místní odbor Národní jednoty pro jihozápdaní Moravu (od 1908), Sdružení venkovné omladiny (1909), mítní odbor Jednoty čs. malozemědělců (od 1920), Dobrovlný hasičský sbor a Sokol (1924).

Své zastoupení zde měly agrární, lidová a sociálně demokratická strana (1924). V parlamentních volbách v r. 1929 obdržela agrární strana 107 hlasů, lidová strana 66 hlasů a sociálně demokratická strana 55 hlasů z 293 možných, v r. 1935 agrární strana 145 hlasů, lidová strana 57 hlasů a národně socialistická strana 50 hlasů při počtu 330 voličů. Při volbách v r. 1946 obdržela ČSL 122, KSČ 117, ČNS 54 a ČSD 36 hlasů od 329 voličů.

JZD v Příštpu bylo založeno v r. 1953. V r. 1959 mělo 77 členů a 495 ha půdy, z toho 351 ha členské. V r. 1973 bylo JZD Příštpo převedeno do Semenářské státního statku Jaroměřice n. R. a od 1.1.1974 přešlo do likvidace.

I v současnosti je většina obavatel v produktivním věku zaměstnána v zemědělství. V místě působí vedle zemědělské výroby klempířství, truhlářství a výroba plastů. V období po r. 1945 byla vybudována prodejna. Ze spolků a družení občanů je aktivní hasičský sbor, TJ Sokol, Český červený kříž a myslivecké sdružení.

V místě je kaplička na okraji obce a 3 kříže v jejím okolí a pomník padlým z r. 1945. Mezi Příštpem a Jaroměřicemi n. R. byly donedávna těženy durbachity a granity třebíčského masivu ve velkém, strojně zařízeném lomu (Královec).

Je zde začátek přírodního parku Rokytná. V meandru řeky Rokytné nad obcí se vyskytuje stulík žlutý a v přírodní rezervaci V jedlí je cháněný výskyt sěženky podsněžníku, česneku medvědího, křištíku tmavočerveného, prvosenky vyšší aj.

Matriky farnosti Jaroměřice od r. 1628, pozemkové knihy od r. 1750 a urbář z r. 1648 v MZA Brno.

LITERATURA Výtasa,J." Nárdoní škola v Příštpě. Od horácka k Podyjí, 6, 1928-29, s. 130-132, 145-146 Soukromý archív Hekl Vladimír

Poloha

přidat fotografie