Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Liberecký kraj » okres Liberec » město, městys » Jablonné v Podještědí (město)

Jablonné v Podještědí (město) [765]



Město Jablonné v Podještědí - Jablonné, jako jedno z historicky nejstarších měst českého severu, bylo odedávna správním střediskem panství se soustředěním obchodu i řemesel. Vzniklo kolem roku 1240 v místě větvení staré obchodní stezky, vedoucí z Čech do Lužice. První zmínka o něm je z roku 1249, kdy byl majitelem zdejšího panství Havel, syn Markvartův. Krátce poté tu vznikl i dominikánský klášter, založený Havlovou manželkou Zdislavou. Město bylo brzy obehnáno hradbami se dvěma branami, ve 13. století zde byla i mincovna. Karel IV., který Jablonné navštívil roku 1369, zdůraznil význam města ustanovením povinnosti používat pro styk Čech s Lužicí výhradně této cesty a nechal na její ochranu vystavět několik hradů. Koncem 14. století město získali Berkové z Dubé, od nichž je roku 1418 koupili Vartenberkové. V období husitských bojů byl majitel panství zprvu stoupencem Zikmundovým, a tak město roku 1425 obsadila husitská vojska Hynka Bočka z Kunštátu a klášter i s kostelem vypálila. Když v roce 1428 zdejší Vartenberk z prospěchu přešel k husitům, bylo město dalších válečných škod uchráněno. Ještě v roce 1468 však bylo obléháno žitavským vojskem. Poté se město opět vrátilo Berkům, kteří je drželi až do r. 1706. Jablonné v Podještědí, severní strana náměstí V té době došlo k uklidnění poměrů a rozmachu města: v 16. století byla přestavěna kaple sv. Volfganga, zřízena škola a na okraji města byl postaven renesanční zámek Nový Falkenburk. Koncem 17. století byl znovu vystavěn klášter a v roce 1699 zahájena výstavba chrámu sv. Vavřince. I zde ovšem probíhala pobělohorská rekatolizace: již v roce 1623 musel luteránský farář předat kostel katolíkům a roku 1628 byli obyvatelé v poutech a železech nuceni stát se katolíky. Třicetiletá válka ochudila město o kulturní památky, z nichž mnohé byly odvezeny do Švédska. V letech 1680 a 1775 došlo na zdejším panství k selským povstáním. Z dalších držitelů města se zapsali do dějin Pachtové z Rájova (1718-1867), kteří dokončili výstavbu chrámu a postavili si menší rokokový lovecký zámek. Za josefinských reforem byl roku 1788 zrušen dominikánský klášter a v květnu téhož roku postihl město velký požár, kterému padlo za oběť 196 domů i oba kostely; zůstalo jen 10 domů a předměstí. Významu města odpovídalo i zřízení pošty, které zpočátku sloužil lovecký zámek, od roku 1737 zde byla stanice jízdní pošty a od roku 1761 poštovní úřad. Pohled z vyhlídkové věže na chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy [foto: Aleš Král] Jablonné je jednou z mála obcí a jediným městem v Čechách, které navštívil - byť jen na skok - Napoleon Bonaparte. V srpnu 1813 očekával vpád svých nepřátel z Čech do Saska a proto soustředil v Lužici vojsko, z něhož na 30 tisíc Francouzů a Poláků vpochodovalo 19. srpna do Čech. Navečer téhož dne se za nimi vydal sám Napoleon s velitelským doprovodem. V Petrovicích na celnici studoval mapy, v Kněžicích se občerstvil v hospodě a poté dojel do Jablonného, kde se usadil na tehdejší poště, tedy v Pachtově loveckém zámku. Zde se setkal s představitelem města i místním duchovním a vyslechl zvěda, který mu však podal nepříznivé zprávy o spojení Rakušanů, Rusů a Prusů a o jejich postupu na Drážďany. Vzápětí poté se i s doprovodem vrátil zpět do Žitavy. Jeho předsunuté oddíly pobyly ještě nějaký čas v kraji, ale potom bez větších střetnutí odtáhly. Za 1. světové války byl na severním okraji města vybudován dřevěný zajatecký tábor, v němž byli od listopadu 1914 soustřeďováni váleční zajatci, převážně vojáci ruské carské armády, jejichž počet dostoupil až 12 tisíc. U obce Lada byl pro tábor zřízen tzv. ruský hřbitov. Po 28. říjnu 1918 byl tábor rozpuštěn. Koncem května 1919 zde bylo ještě internováno 4700 příslušníků Haličské ukrajinské brigády, která byla v polsko-ukrajinské válce zatlačena na naše území a tam odzbrojena. Teprve na podzim roku 1921 byla brigáda rozpuštěna a její zbytky přemístěny do Josefova. Kaple sv. Volfganga Vyhlídková věž u bývalého kostela Narození Panny Marie [foto: Aleš Král] Průčelí chrámu sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí Ze středověkých městských hradeb se dochovaly jen ojedinělé zbytky, obvykle zabudované do pozdější zástavby; dvojice městských bran byla zbořena roku 1838. Nejstarší dochovanou stavbou je kaple sv. Volfganga, v jádře gotická ze 13. století, renesančně přestavěná v 16. století a nyní upravená jako smuteční síň. V jejím průčelí je kamenný portál se znakem Pachtů z Rájova z roku 1770. Na místě původního gotického kostelíka Narození Panny Marie, poškozeného v husitských dobách a v roce 1468 též žitavským dělostřelectvem, byl kolem roku 1770 postaven nový farní kostel, který však v roce 1788 zcela vyhořel. Na spáleništi byl v roce 1864 postaven pivovar, později upravený na školu. Z původní stavby kostela se dodnes dochovalo pozdně barokní průčelí se zazděným portálem; hranolová věž byla přistavěna až v 19. století. Z ochozu věže, zpřístupněného na podzim roku 2002, je pěkný výhled na město a jeho okolí. Poblíž bývalého kostela je ve zbytcích městské hradby vestavěna barokní kaple z 18. století. Bývalý dominikánský klášter je poprvé písemně uváděn v roce 1252. Původní budovu zničili v roce 1425 husité, dnešní čtyřkřídlá patrová budova byla vystavěna v letech 1683 - 1697. Zvenčí celkem prostou stavbu přiléhající k chrámu zdobí nad vchodem plastický znak z roku 1722, uvnitř pak je kolem rajského dvora křížově sklenutý ambit z roku 1684. Dominikáni klášter opustili po jeho zrušení v roce 1788. Chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy s klášterem Také původně klášterní, po roce 1788 i farní chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy stojí na místě starších svatyní. Gotický kostel, založený spolu s klášterem Zdislavou z Lemberka kolem roku 1252 byl po vypálení husity v roce 1425 nahrazen prozatímním dřevěným kostelíkem. Výstavbu dnešního chrámu zahájil v roce 1699 majitel panství František Antonín Berka z Dubé. Projekt vypracoval vídeňský architekt Jan Lukas Hildebrandt a výstavbu řídili italští stavitelé P. Bianco a po roce 1706 D. Perini, který však při dokončování horních pater a kupole původní plán upravil. F. A. Berka se však dokončení stavby nedočkal, protože roku 1706 zemřel. Jeho sestra a dědička Rozálie Kinská usilovala o dokončení stavby v roce 1713, což se jí však nezdařilo a sama 1.1.1714 v šílenství zemřela. Další majitelé (od r. 1718 Pachtové z Rájova) pokračovali ve stavbě s menší horlivostí, takže chrám byl vysvěcen až v roce 1729. Při stavbě rozlehlé budovy chrámu musela být překročena středověká městská hradba a náspem rozšířen terén na svahu k Panenskému potoku. Základy stavby jistí pilíře zapuštěné hluboko do země, náspu i podzemních prací bylo využito k rozšíření krypty a k vybudování tří podlaží katakomb, sahajících až 39 m pod úroveň kostela. Požár roku 1788 značně poškodil zařízení, ale kostel byl v následujících letech zcela opraven. Vnitřní prostory jsou tvořeny soustavou elipsoidů se vznosnou kopulí, jejíž zelená střecha je zdaleka viditelná. Do náměstí je obráceno bohaté průčelí se dvěma bočními hranolovými, ale nedokončenými věžemi a s početnými sochami od J. F. Bienerta z roku 1711 (dominují sv. Vavřinec a sv. Zdislava, další sochy jsou v nikách a na atice). Z bohaté vnitřní výzdoby stojí za pozornost na oltáři v první boční kapli umístěná pozdně gotická soška madony, řezbářská práce z doby před rokem 1510, převzatá ze starého farního kostela. Na témže oltáři jsou v zasklené a uvnitř zlacené skříňce z roku 1908 uloženy ostatky (lebka) sv. Zdislavy, jejíž hrob je v kryptě pod oltářem. Otvor krypty je ohrazen barokní kovanou mříží z roku 1732. V kryptě je také umístěno 24 na mědi malovaných obrázků s výjevy z legendy o sv. Zdislavě, pocházejících z roku 1660. Nad vchodem do sakristie je umělecky cenná mramorová busta F. A. Berky, benátská práce z doby kolem roku 1700; naproti je poprsí jeho sestry Rozálie Kinské od J. F. Bienerta z doby kolem roku 1711. Po pravé straně chrámu jsou barokní oltáře sv. Kříže z roku 1718 a růžencový oltář z roku 1732. V kryptách byli od 18. století pohřbíváni dominikánští mniši, jsou zde i hrobky Berků a pozdějších Pachtů; byla sem uložena i těla tří dělníků, kteří zahynuli při stavbě chrámu. Před kostelem je socha sv. Vincence z roku 1770 a z břehu Mlýnského rybníka sem byly přemístěny barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy (se znaky Berků na podstavcích) z doby před rokem 1708. Zámeček Pachtů z Rájova Lovecký zámek (č.p. 335) postavil Jáchym Pachta z Rájova ve 2. čtvrtině 18. století. Je to rokoková patrová stavba s trojhranným štítem a balkónem. Od roku 1737 zde byla stanice jízdní pošty a později poštovní úřad. Pamětní deska připomíná krátký Napoleonův pobyt 19. srpna 1813. Na nároží zámku je raně barokní tordovaný sloup Nejsv. Trojice z roku 1682. Při silnici do Lvové u dvora statku stojí další zámeček, pozdně barokní patrová stavba z doby po roce 1788 s klasicistním štítem, zmodernizovaná ve 20. století. Někdy bývá označován podle pozdějšího majitele (kolem r. 1870) barona Palmeho. Náměstí míru dominuje barokní morový sloup z roku 1686, sousoší s Kristem a 13 světci. Na západní straně náměstí je klasicistní patrový dům č.p. 161 z doby kolem roku 1800, s pilastry a s portálem zdobeným girlandami. V Lidické ulici je barokní socha madony (Assumpta) z poloviny 18. století. Jablonné v Podještědí, morový sloup na náměstí Na západním okraji města je rozsáhlý park, v jehož středu stojí zámek Nový Falkenburk. Na místě staré, v 15. století zaniklé tvrze a pozdějšího dvora jej nechal v letech 1562-72 postavit Jindřich Berka z Dubé. Po několikeré změně majitele koupil roku 1718 zámek i s panstvím Jan Pachta z Rájova, jehož dědicové (zejména Jáchym Pachta) přestavěli v roce 1759 původně renesanční budovu do pozdně barokní podoby s četnými rokokovými prvky. Stavitel F. Höger vytvořil dvoupatrovou obdélnou budovu se dvěma postranními nízkými polygonálními věžemi se zvonovými střechami. Průčelí nad hlavním vchodem završuje trojúhelníkový štít, ozdobený pro rokoko typickými vázami, nad mansardovou střechu vyčnívá věžička. Za dalších majitelů však zámek zpustl a nějaký čas byl používán jako sýpka, což znehodnotilo freskovou i štukovou výzdobu sálů. Roku 1901 zámek koupil liberecký továrník Mořic Liebig, který dal zámek pseudobarokně upravit do dnešního vzhledu a interiér částečně, byť ne vždy citlivě restaurovat. Sály vyzdobil nerokokovou štukaturou jablonský sochař a štukatér Jan Dukát. V přízemní jídelně je dochována nástropní malba bohyně Flory, v patře zrcadlový sál s velkou freskou Aurory a čtyř ročních období. K zámku přiléhá rozsáhlý barokní park s oranžérií (rokoková stavba z doby kolem roku 1760) a navazující budovou zdobeného špýcharu. Od roku 1960 zde bylo odborné učiliště a později dětský domov.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Jablonné v Podještědí (město) Liberec



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)