Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Praha » okres Praha hl.m. » kostel, kaple, synagoga » Chrám Matky boží před Týnem - Praha 1 (kostel)

Chrám Matky boží před Týnem - Praha 1 (kostel) [7570]


    další pojmenování: [Týnský chrám]


Nejvýznamnější sakrální stavbou pravého vltavského břehu je bezesporu staroměstský kostel Matky Boží před Týnem, zvaný Týnský chrám. Své jméno dostal podle otýněného čili ohrazeného místa, Týnského dvora, kterému se také říkalo Ungeld. Tento dvůr sloužil od poloviny 13. století cizím kupcům, kteří sem přicházeli přenocovat a později platit clo. Kostelík P. Marie je však starší, prvně je zmiňován zároveň se špitálem roku 1135. Jeho tehdejší podobu zatím neznáme. Během 13. století se stal farním kostelem a už na přelomu 13. a 14. století jej bylo nutno radikálně rozšířit. Nový kostel byl trojlodní o třech klenebních polích s polygonálním závěrem, pod nímž byla krypta a s jednou západní věží, kde už roku 1310 visel zvon. Také tento prostor ustoupil novostavbě dnešního kostela. Zachovala se z něj na jihovýchodě pouze kaple sv. Ludmily, která byla před sto lety zbořena.

Dnešní velkolepé bazilikální trojlodí, vysoko přečnívající okolní zástavbu, se začalo stavět pravděpodobně v roce 1360. Za dvacet let nato byl dostavěn chór a boční lodě. Stavitel I. etapy kostela byl snad domácího původu, ovlivněný slezskou architekturou, ale také arrasovskou i parléřskou hutí, které pracovaly na stavbě katedrály sv. Víta. Ve II. etapě už stavbu vedl pravděpodobně umělec z okruhu Parléřovy huti a kameníci byli asi jejími členy. Začátkem 15. století se stavělo západní průčelí a do husitských válek byla zaklenuta hlavní loď.

Hlavní týnský farář býval zároveň universitním farářem. Vzhledem k tomuto propojení s universitou a působením vynikajících kazatelů, jako byli Konrád Waldhauser a Jan Milíč z Kroměříže, se Týnský chrám stal duchovním centrem nejen Starého Města.

Během husitských nepokojů a mnoho let po té se ve stavbě nepokračovalo. V roce 1427 se stal týnským farářem Jan Rokycana, který byl roku 1435 zvolen pražským kališnickým arcibiskupem. Týnská fara se stala "dolní konzistoří podobojí". Teprve roku 1457 byl zhotoven krov kostela. Západní štít byl dokončen v roce 1463, další tři roky trvala stavba severní věže. Jižní věž stavěla v letech 1506 - 1511 huť Matěje Rejska.

Barokizace se vůbec nedotkla chrámového exteriéru. V interiéru se projevila pouze postupným zřizováním černozlatých raně barokních oltářů z darů jednotlivých donátorů nebo cechů a obložením presbytáře umělým mramorem. V roce 1679 vypukl v kostele požár způsobený bleskem. Pozdně gotická klenba hlavní lodě prohořela a musela být nahrazena novou, poněkud nižší klenbou, takže okna presbytáře byla ochuzena o hrotité oblouky.

Nejvýznamnějším týnským farářem byl významný historik a básník Jan Florián Hammerschmied, píšící česky a latinsky, který zde působil v letech 1710 - 1735. Když došlo v roce 1784 ke sloučení čtyř pražských měst, stal se Týnský chrám prvním městským patronátním kostelem. Roku 1819 zachvátil požár způsobený opět bleskem severní věž, kde roztavil zvon z roku 1585. Oprava byla dokončena roku 1835.

V letech 1876 - 1895 byl chrám puristicky renovován. Došlo k chybnému stržení omítek a k odhalení opukového lomového zdiva a pískovcových opěrných pilířů. Na počátku 20. století byla restaurována sakristie a v letech 1906 - 1908 severní portál.

K nové vleklé opravě kostela došlo v letech 1973 - 1995. Bezprostředně po jejím dokončení se začalo s restaurováním interiéru a mobiliáře, které stále probíhá.

Kostel byl vystavěn jako trojlodní bazilika, každá loď má svůj polygonální závěr. Stěny byly stavěny z opuky, části opěrných pilířů, oblouky arkád a některé další detaily z pískovce. Na západní straně se tyčí charakteristické dvouvěží obehnané ochozem s balustrádou a zakončené zmnoženými jehlancovými střechami. Věže svírají pročleněný štít, v němž je osazena raně barokní zlacená socha P. Marie ve svatozáři, obklopená fiálami.

Ze vstupních portálů je bezesporu nejkrásnější severní portál, dílo parléřské huti, vznikající od 80. let 14. století do jeho konce. Je velmi náročně komponován jako katedrální s otevřenou předsíní a vyzdoben baldachýny, které měly chránit sochařskou výzdobu. Do tympanonu byly vloženy desky s reliéfní sochařskou výzdobou, která patří mezi vrcholná díla našeho středověkého sochařství. Jsou zde znázorněny pašijové výjevy - Bičování, Korunování trním a Ukřižování. Za autora bývá označován Mistr busty sv. Cyrila z horního triforia v katedrále sv. Víta nebo umělec z jeho okruhu. Část reliéfu byla vyměněna za kopii v letech 1906 - 1908, roku 1998 byly osazeny kopie všech výjevů. Originál byl předán Národní galerii.


strana 1 | dále >

    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)