Praha - Ďáblice (městská část) [7542]

Původně se obec jmenovala Dawlice, pravděpodobně po prvém slovanském usedlíkovi, který se jmenoval Davel. To, že se jedná o velmi prastarou obec, dokazují různé nálezy. Své jméno si obec udržovala až do třicetileté války. Kým a proč bylo změněno, se neví. Třeba takový kopec Ládví se původně jmenoval Hledví. K tomuto názvu se vážou hned dva výklady. Za prvé jméno kopce může být odvozeno od pozorovati (hleděti či strážiti), neboť stejně jako dnes, byl i dříve velkolepou rozhlednou zvlášť na kraje severní. Za druhé své jméno může mít od bohyně Lady, které naši pohanští předkové na vrchu Ládví obětovali své dary.

    První zmínka o Ďáblicích je v listinách řádu křížovníků s červenou hvězdou z let 1233 a 1235, v nichž se jednalo o koupi několika vsí, mezi nimiž byly i Ďáblice. Původně je Constancie chtěla darovat ženskému klášteru na Poříčí u sv. Petra. Když však k jeho zřízení nedošlo, věnovala je Betlehemistům (křižovníkům s červenou hvězdou).

   Vše se značně vleklo, a tak až o téměř dvacet let později, v roce 1253 potvrdil král Václav I. křižovníkům všechna práva. Zmíněná darovací listina byla také potvrzena roku 1320 Karlem IV., který zároveň vzal řád křížovníků do své ochrany a zakázal jeho statky odprodávat, nebo dávat do zástavy.

O historii Ďáblic také hodně napověděla stavba silnice a různé výkopy v obci. Tak např. při pokládání vodovodu v Kokořínské ulici se již objevovaly vrstvičky mineralizovaného  rákosu a rybniční bahno. Ojedinělé nálezyrybničného bahna byly i ve výkopech  pro most přes mělnickou silnici. Z toho je zřejmé, že v těchto místech byly rybníky.

    Když se pečlivě podíváme na jednotlivé vrstvy odkryvu silnice, vidíme, že jsou v barvě okru, rumělkově červené, hnědé a zelené. Práškové složení umožnilo vysát a vyplavit cicváry (uhličitan vápenatý) skořápky měkkýšů.Pozdji , prudkými dešti, byly tyto vrstvy různě rozloženy do menších a větších. Významný nález byl i v Battistově cihelně, kde se našla stolička mamuta, která je dnes uložena v Pražském muzeu..

   V roce 1929 při stavbě domů kolem nynějšího hotelu, potvrdily nálezy Dr. Axamita, že již v mladší době kamenné zde byla vesnička. Na tomto místě byla 2 m vysoká zeď z buližníku a horní plocha byla osázena hlohovým plotem. Břeh byl snížen na úroveň silnice. A tady právě se našlo sídliště, ale protože se příliš pospíchalo se stavbouBattisovy cihelny, nevěnovala se mu příliš velká pozornost. Je to škoda, protože podrobnější průzkum by odhalil, jak vlastně žili praobyvatelé naší obce. Jedná se o lidi, kteří zde žili asi před 5000-6000 lety.

   V Battistově cihelně, směrem ke kapli, byly objeveny hroby z doby durinské se skrčenci a milodary. Také zde byly nalezeny dva zachovalé šálky z doby předúnětické  a pohárek vyhloubený z kosti. Eduard Štorch zde nalezl dvojitý džbánek z nordické doby, který je uložen v muzeu. Dále zde byly provrtané a žlábkovité kotoučky, které sloužily k zatížení osnovy při tkaní. Jehlice a náhrdelníky z doby bronzové, které jsou rovněž v muzeu, stejně jako popelnice nalezené opět Eduardem Štorchem.  V Battistově cihelně byly také nalezeny hroby s nádobkami z doby lužicko-knovízské kultury. Je prokázáno, že v době bylanské zde již byla veliká osada.  Po jejích obyvatelích zde zůstaly veliké nádoby, které byly tuhované, malované, leštěné a jemně rýhované. Z doby laténské zde byl nalezen škvarek ze železné pece, dvě spony a hliněný cedník. V minulých letech, při stavbě masokombinátu v Čakovicích, byla v těchto místech nalezena kultura halštatská.  

Poloha

přidat fotografie