V roce 1268 se podařilo Zbraslav získat Přemyslu Otakaru II., který zde vybudoval lovecký hrádek. Jeho syn Václav II. zde pak založil klášter a umístil v něm řád cisterciáků. O výhodné poloze a kráse tohoto místa, které vybral pro stavbu kláštera jeho první opat Konrád, svědčí zápis ze Zbraslavské kroniky. v tomto zápise se hovoří o tom, že původní majitel tohoto místa, český král Václav II. se s tímto jen nerad loučil, protože oplývalo lovnou zvěří a přírodními krásami. Klášter začal velmi rychle nabývat na významu. brzy se stal centrem vnitřní i zahraniční politiky tehdejšího českého státu. Klášter se stal pohřebištěm vládnoucí dynastie přemyslovců. Brzy patřil k největším v Čechách a jeho opati k nejvýznamnějším prelatům v zemi. Opat Petr z Aspeltu, společně se sedleckým opatem Heidenreichem, patřil k hlavním strůjcům povolání Jana Lucemburského na český trůn.
V roce 1420 byl chrám zcela zničen husity. O jeho původní podobě se dovídáme pouze z plánu, který byl nalezen v nedalekých Mokropsích. Z trosek povstal klášter až po vystavění chrámu svatého Jakuba v 17. století. Rozkvět trval až do roku 1785, kdy byl klášter na základě nařízení Josefa II. zrušen. O dva roky později byl v prostorách zrušeného kláštera zřízen cukrovar. V roce 1825 koupil zbraslavské panství kníže Ötingen-Wallerstein, který celé panství silně hospodářsky pozvedl. V polovině 19. století se význam Zbraslavi pozvedl umístěním okresních úřadů. V roce 1910 koupil panství Cyril Bartoň z Dobenína, jenž nechal klášter zdevastovaný průmyslovou výrobou zrekonstruovat. Za první republiky měla Zbraslav charakter výletního místa. Předurčena k tomu především svoji výhodnou polohou v blízkosti Prahy a krásnými přírodními podmínkami.
Města, obce se stejným, nebo podobným názvem | |||||
---|---|---|---|---|---|
Typ | Název | Vl. | Zn. | Okres | |
![]() |
Praha - Zbraslav (městská část) |
![]() |
![]() | Praha hl.m. |