Uměleckoprůmyslové muzeum - Praha 1 (muzeum) [7473]

Po roce 1989 se muzeum snažilo ve výstavním programu představit nové trendy — např. postmoderní užité umění v roce 1990 či tvorbu českých umělců, kteří se prosadili v zahraničí (B. Šípek, J. Koudelka), zahraniční špičky svého oboru (D. Chihuly, S. Hicks), ale i výstavy z vlastních sbírek (secese, kubismus, art deco, plakáty, fotografie). Postupně bylo třeba se vyrovnat i s dluhem vůči našim předchůdcům — zakladatelům: Vojtěch svobodný pán Lanna, Kabinety umění a kuriosit, 110 let muzea Více prostoru sbírkám, Keramická sbírka Hugo Vavrečky, Přírůstky sbírek. Systematicky se snažíme představit výstavy z oblasti designu: Český design (1999), Design for Every Body (2001), Izraelský design (2002), Arne Jacobsen — Milníky a stálice (2002), mono + Eva Eisler/Šperky, design, stolní kultura (2003), Ladislav Sutnar: Design in Action (2004), Subjective X Objective. Jiří Pelcl X desing (2006).

restituce
V rámci restitucí probíhal proces navracení původního majetku církvím a soukromým vlastníkům. Sbírky tak opustily významné konvoluty. Mezi restituenty se však začali objevovat i dárci, jmenujme např. rodinu průmyslníka Jindřicha Waldese, která věnovala do sbírek muzea významný dar — tzv. Karlštejnský poklad (1995) či dárce vystupujícího pod jménem Jiří Palmer, který v minulých letech mnohokrát významně obohatil sbírky UPM.

organizace
V roce 1995, kdy muzeum slavilo 110 let od založení, byla upravena organizační struktura muzea. Vznikla čtyři sbírková oddělení, nově byla vybudována oddělení prezentace sbírek a posílen byl také ekonomický a hospodářský provoz. Tradiční součástí muzea je veřejná odborná knihovna. V roce 1996 vznikla na podporu aktivit muzea Společnost přátel muzea. Významným posílením pro projekty muzea bylo i uzavření partnerské smlouvy s ČSOB v roce 1996, která v letech 1999—2000 umožnila mimo jiné vytvoření nového vizuálního stylu. V r. 1998 získalo muzeum do své správy zámek Kamenice nad Lipou. Muzeum je aktivním členem mezinárodní organizace ICOM, zejména v komisi muzeí užitého umění (ICAA, od r. 2000 ICDAD) a komisi pro textil a sklo. Tyto komise také uspořádaly v Praze své roční generální shromáždění: 1996 (textil), 1997 (ICDAD), 2002 (sklo).

vystavení sbírek
Sbírky muzea již mnoho desetiletí bojují s nedostatkem prostoru k prezentaci, ale i k vhodnému uložení. Stejný problém je i s vlastním provozem muzea, které se stalo vyhledávaným místem pro turisty i odborníky. Ze svých sbírek připravuje muzeum ročně cca 3 výstavy, účastní se také různých reprezentačních akcí doma i v zahraničí: Rudolf II. a Praha (1997), Art Deco (1996), Biedermeier (2000) Padova, festival Europalia Brusel 1998, Art Deco (1999) Tokyo, Poesie a extáze — Praha secesní (1999—2000) Amsterodam a Frankfurt, Barokní Čechie (2001), Česká sezóna ve Francii (2002), Česká fotografie XX. století (2005), Karel IV. — císař z Boží milosti (2005—6) New York a Praha. Ročně zapůjčuje své exponáty na průměrně 70 výstavních projektů jiných institucí doma i v zahraničí. V roce 2000, kdy Praha získala titul jednoho z Evropských měst kultury, přispělo muzeum k rozšíření trvalé kulturní nabídky města postupným přebudováním vlastní stálé expozice nazvané Příběhy materiálů. Další část stálé expozice — sál Klenotnice — byl otevřen v roce 2001, v roce 2005 pak sál Stroje času. Sály jsou věnovány jednotlivým sbírkovým materiálům. Exponáty ze sbírek muzea se také staly významnou součástí nové stálé expozice Umění 19. , 20. a 21. století ve Veletržním paláci Národní galerie a součástí Muzea kubismu v Praze. V letech 2003—2006 byla přístupna stálá expozice šperku v Hergetově cihelně. Cílem pro další léta se pro muzeum stalo získání dalších výstavních a úložných možností (nový depozitář v Praze) s tím, že hlavní budova — architektonická památka — bude celá postupně obnovena jako výstavní prostor přístupný veřejnosti.

Poloha

přidat fotografie