Tolštejn (zřícenina hradu) [744]

Tolštejn navštívila také řada významných osobností, mezi nimiž byl například arcivévoda Ferdinand Habsburský, saský korunní princ a pozdější král Friedrich August a hrabě Nikolaus Desfours - Walderode. Roku 1892 navštívil hrad tehdy sedmnáctiletý a později slavný českoněmecký básník Rainer Maria Rilke (1875-1926), který do pamětní knihy restaurace vepsal romantickou báseň Feber (Únor). Až do roku 1923, kdy se vlastníkem zříceniny stal Československý stát, býval v restauraci častým hostem i majitel panství kníže Johann Lichtenstein. S rodinou Münzbergů je spojena i první snaha o opravu hradeb, na kterou ve 30. letech použili téměř veškerý zisk z živnosti. Široko daleko proslavenou restauraci vedli Münzbergové až do konce druhé světové války. Poté se zde vystřídalo několik národních správců a roku 1952 se opět stal vedoucím vnuk zakladatele Johann Karl Münzberg, který zůstal hostinským až do roku 1962. Ten před odchodem do důchodu předal část hradní sbírky Městskému muzeu v Rumburku, převážná část sbírek byla ale po 2. světové válce rozkradena. Tolštejn, hradba na severní straně hradu. Na konci listopadu 1977 byla zchátralá chata uzavřena. V roce 1985 ji získala tělovýchovná jednota Nohyb Praha, která ji využívala pro rekreaci svých členů. Neudržované zříceniny dále chátraly až do roku 1995, kdy byl hrad s bývalou restaurací přepsán do vlastnictví obce Jiřetín a s jednotou Nohyb byla sepsána nájemní smlouva na 25 let. Obě strany se také dohodly na úpravách objektu do stavu, ve kterém by mohl sloužit návštěvníkům. Ze zřícenin byly postupně odstraněny náletové dřeviny, vyklizen nepořádek na nádvoří a provedeny nejnutnější opravy hradeb. Záměrem obce je vytvořit na hradě prostor k pořádání různých kulturních akcí. K Tolštejnu se vztahuje řada pověstí o bílé paní, loupežnících a velkých pokladech, ukrytých ve zříceninách. Pověsti vyprávějí také o Vlaších, kteří v okolí hledali drahé kamení, nebo o tajné chodbě, která údajně vedla z hradu do jeskyně v Míšeňském dole. Pověst o mečovém tanci, která byla dodatečně přiřazena k dobytí Tolštejna v roce 1337, najdete na stránce pověstí. Hrad Tolštejn byl vybudován na strmém skalnatém vršku s dvojicí vypreparovaných znělcových sopouchů. Přístupová cesta do hradu je chráněná mohutnou 15 m vysokou štítovou zdí s poloválcovou baštou, v jejímž přízemí bylo vězení. Na dolní nádvoří se vjíždělo vysokou vstupní věží se zaklenutým průchodem. Věž údajně stála ještě v polovině 19. století, ale po zřícení její části v roce 1861 byla zbořena, takže dnes z ní zůstaly pouze základy. Ve zdi věže byl do kamene vytesaný erb Berků z Dubé z 15. století, který je nyní uložen v rumburském muzeu. Tolštejn, polygonální bašta. Z původního horního hradu, který stával na severním úpatí vrcholových skal, se dochovaly jen nepatrné zbytky zdiva nad bývalou restaurací. K nejstarší části gotického hradu patří zbytky hradeb na západním okraji mezi severní věží a vrcholovými skalami, které byly spojeny zdí a lávkou a sloužily jako pozorovací hláska. Místy jsou ještě patrné stupně schodiště (tzv. jezdecké schody) vedoucí od bývalé restaurace k jihovýchodu. K rozsáhlejší přestavbě hradu došlo za Šlejniců (asi po roce 1500): na vnitřní straně východní obranné zdi, v níž je zachována klíčová střílna z té doby, bylo postaveno obdélné stavení a severní část nádvoří byla znovu opevněna hradbami. V nich byla postavena velká věžová polygonální bašta se silnými zdmi, v nichž jsou proraženy tři komorové střílny pro děla. V jejím patře měla údajně být kaple, ale dnešní sdružená okna byla do zdí vsazena až roku 1865 při zřizování dočasné restaurace. Na vnější straně bašty byl nad středním oknem zazděn erb s rodovým znakem Šlejniců. Dále k západu bylo k hradební zdi připojeno obdélné stavení a v severozápadním rohu byla ke starší zdi přistavěna okrouhlá severní věž, přístupná z nádvoří. V jejím prvním patře býval rytířský sál, v přízemí střílny a ve sklepě vězení (pod podlahou už téměř zasypaný klenutý prostor s otvorem v klenbě). Z vrcholových skalisek, přístupných po železném schodišti se zábradlím, je pěkný výhled na okolní vrcholy Lužických hor a do údolí na Jiřetín, Horní a Dolní Podluží a Varnsdorf, za nimiž jsou na obzoru vrchy Šluknovské pahorkatiny a Lužice. Na svazích pod hradem jsou rekreační osady Rozhled a Lesné, patřící k Jiřetínu pod Jedlovou, v Míšeňském dole jihovýchodně pod hradem se za Šlejniců v 16. století pokusně dobývaly stříbrné a měděné rudy. Jihozápadně pod hradní skálou je zarůstající rybníček s lekníny a kousek dál pod mohutnými stromy je studánka.

Poloha

přidat fotografie